TEST Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select – Yaris tělem i duší
Mazdu 2 jsme měli v redakčním testu naposledy začátkem května, což je relativně nedávno. Nyní se k nám dostavila znovu, tentokrát v plně hybridním provedení, ale vypadá úplně jinak. Jak se nám jezdilo s přeznačkovanou Toyotou Yaris?
Design, interiér
Současná třetí generace Mazdy dvě se představila již v roce 2014, ale díky pravidelné péči se stále drží ve formě. Naposledy se u nás k týdennímu testu zastavila s mild-hybridní pohonným ústrojím, které spoléhalo na zážehovou patnáctistovku spolupracující s šestistupňovým manuálem. Teď k testu dorazila znovu v hybridním provedení a opět se zážehovou patnáctistovkou… ale počkat, kde je teda rozdíl? Ten je v tom, že tentokrát se jedná o plnohodnotný hybrid, který je schopný jízdy čistě na elektřinu. Elektromotor již není jen pomocník spalovacího motoru, ale umí hrát i první housle.
Kde je další rozdíl? Zážehová jednotka má podobný objem, ale jedná se o úplně jiný motor. V dříve testované Mazdě 2 jde o čtyřválec o objemu 1.496 cm3, zatímco v nyní testovaném voze pracuje tříválec o objemu 1.490 cm3. Nějaký další rozdíl? Třeba v převodovce. Předchozí dvojka měla šestistupňový manuál, tentokrát jsme jezdili s bezestupňovou automatickou převodovkou CVT. A jestli bychom našli ještě nějaký rozdíl? Ano – jiné je vlastně celé auto. S dříve testovanou Mazdou 2 sdílí maximálně tak loga automobilky.
Při pohledu na fotky vás nešálí zrak. Skutečně vidíte Toyotu Yaris, jen se znáčky jiné automobilky. Mazda se totiž z důvodu snižování flotilových emisí rozhodla převzít model Yaris od Toyoty. A aby to snižování emisí mělo smysl, Mazda využívá jen jeho hybridní provedení. Pojmenovala ho Mazda 2 Hybrid a prozatím v nabídce značky figuruje po boku klasické Mazdy 2. Obrátila se tak situace, kdy naopak Toyota na severoamerickém trhu nabízela předchozí generaci Mazdy 2 pod názvem Yaris či Scion iA, a to včetně karosářského provedení sedan.
Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select
Mazda přitom není jediná, která využívá dlouholeté zkušenosti automobilky Toyota s hybridními vozy. Na evropském trhu nabízí přeznačkované hybridní Toyoty také Suzuki, konkrétně modely Swace (Toyota Corolla Touring Sports) a Across (Toyota RAV4). Avšak zatímco Suzuki se snažilo své modely od výchozích Toyot alespoň trochu vizuálně odlišit, Mazda si ušetřila práci a prakticky jen přelepila znáčky na přídi, zádi a na volantu. I to ale svědčí o účelu přeznačkovaného Yarisu v nabídce Mazdy – jde o čistě pragmatické řešení flotilových emisí, které se nesnaží nikoho přesvědčovat o tom, že přináší něco nového.
Starý známý
Blíže hodnotit design auta tedy nemá smysl, neboť se jedná o totožné křivky, které nám na Toyotě Yaris prošly pod rukama již několikrát. Toyota Yaris se totiž představila již v roce 2019, zatímco Mazda 2 Hybrid byla odhalena koncem loňského roku, přičemž na náš trh vstoupila až letos. Zmíním jen, že jako Mazda hybridní dvojka samozřejmě nevypadá, ale výchozí Yaris, se kterým sdílí výrobní linku, osobně považuji za vzhledově povedené auto. Mezigeneračně se zbavil možná až zbytečně moc střídmého vzhledu a i po několika letech na trhu vypadá dobře.
Povedený vzhled má také interiér, který na první pohled působí velmi hodnotně. Při pobytu v něm ale zjistíte, že materiály nejsou tak hodnotné, jak se zprvu zdály. Přeci jen bylo potřeba myslet na cenu auta. To však není kritika, pouze konstatování. Sedačky jsou komfortní a ideální poloha se v nich dá najít celkem snadno, jen trochu místa pro nohy ubírá výrazně tvarovaná výplň dveří. Na druhou stranu díky svému tvaru výplň snadno pojme i 1,5litrovou lahev s pitím, aniž by překážela. Například v nedávno testovaném Fordu Fiesta výplň dveří sice nohám nepřekážela, ale jakmile jste do kapsy umístili 1,5litrovou lahev, byli jste s ní neustále v kontaktu.
Vpředu bych si taky dokázal představit trochu více místa nad hlavou a volant bych si rád dal výše, takhle jsem jej měl v klínu. Drobnější postavy by však neměly mít větší problém. Ve výhledu vnitřním zpětným zrcátkem trochu překáží opěrky hlavy zadních krajních sedaček, které mají plnou velikost a nedají se spustit do sedačky. Na zadních místech se pak člověk musí trochu uskromnit, přeci jen sedíte v autě s délkou pod čtyři metry (3.940 mm). Sám za sebe se v Mazdě 2 Hybrid nemám šanci posadit, ale za spolujezdce už bych se nacpal. V jednu chvíli jsme v autě jeli tři dospělí chlapi a jedno dítě (nebojte, šlo o dceru jednoho z nás) a bez větších obtíží jsme se nějak poskládali.
Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select
Zavazadlový prostor litry nehýří a na dovolenou v pěti by to určitě nebylo, ale na běžný denní provoz či týdenní nákup dostačuje. Připomínám, že jde o vůz s délkou do čtyř metrů a ještě je v něm zabalen poměrně komplexní hybridní systém, takže mi udávaných 286 litrů objemu přijde odpovídajících. Ano, ve třídě najdete auta, která to umí líp, ale pak se musíte rozloučit například s kompaktními vnějšími rozměry, které zase usnadňují parkování ve městě.
Takové ty digitální věci
Mazda 2 Hybrid od Yarisu přebírá nápadité řešení přístrojové desky, která sestává ze dvou kruhových displejů a třetího obdélníkového displeje mezi nimi. Nad prostředním displejem se nachází ještě pruh s kontrolkami. Kontrolky a kruhové displeje jsou snadno čitelné a srozumitelné – ten levý například ukazuje činnost hybridní pohonné soustavy, zatímco pravý rychlost, teplotu chladicí kapaliny a množství paliva v nádrži. S čitelností prostředního obdélníkového displeje je to trochu horší, neboť na své relativně malé ploše zobrazuje velké množství informací. Ze začátku v něm člověk trochu hledá pohledem, ale věřím, že jde jen o zvyk. Přeci jen, za necelý týden člověk auto nedostane do ruky (a oka) tak, jako někdo, kdo s ním jezdí měsíce a roky.
Pomocí tlačítek na volantu a prostředního obdélníkového displeje se dá zobrazit a nastavit celá řada věcí – od jízdních asistentů přes informace o jízdě až po úpravu head-up displeje. Mimochodem, head-up displej získáte až v rámci nejvyšší výbavy Select. V nižších výbavových stupních (Pure a Agile) jej nepořídíte ani za příplatek. Ostatně Mazda si hodně zjednodušila život a prakticky veškerou výbavu rozdělila do tří výbavových stupňů, takže příplatků je minimum. Například v námi testované nejvyšší výbavě Select je možné připlatit pouze za prodlouženou záruku (+ 2 roky), metalický či prémiový lak a za panoramatické střešní okno. Toť vše.
Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select
Obrazovka infotainmentu má v základní výbavě Pure úhlopříčku 7“ a od prostřední výbavy Agile 8“. Je umístěna dostatečně vysoko, aby byla blízko zorného pole řidiče. Zamrzí archaický vzhled digitálního prostředí, horší čitelnost na slunci a necitlivost na doteky. Někdy chvilku přemýšlíte, jestli se systém zasekl, nebo jestli jste jen nebyli při ťukání dostatečně razantní. Naštěstí díky tomu, že většinu podstatných věcí nastavíte tlačítky na volantu, nemusíte v digitálním prostředí osmipalcové obrazovky trávit mnoho času. V případě potřeby ale minimálně od jejího archaického vzhledu pomůže Apple CarPlay a Android Auto.
Motor, jízdní vlastnosti
Jasná volba
V případě motorizace Mazdy 2 Hybrid je volba jasná. Vlastně ani na výběr nemáte. Protože má hybridní dvojka pomáhat s flotilovými emisemi, Mazda ji na rozdíl od Yarisu nabízí výhradně v hybridním provedení. Spoléhá na zážehový tříválec o objemu 1,5 litru, který produkuje 68 kW (92 k) při 5.500 min-1, a elektromotor o výkonu 59 kW (80 k). Celkový systémový výkon je pak udáván hodnotou 85 kW (116 k) a ke kolům přední nápravy proudí skrze automatickou převodovku e-CVT.
Pokud by vás zajímaly oficiálně udávané hodnoty zrychlení z 0 na 100 km/h a maximální rychlosti, pak jde o 9,7 sekund a 175 km/h. Mazda je především ve městě svižná a při dostatečně nabité baterii (dobíjí si ji výhradně auto, není možné nabíjení ze zásuvky) hodně využívá čistě elektrické jízdy. Na dálnici pak přijde ke slovu spíše zážehový motor, ale dech hybridní dvojce začne docházet později, než by člověk čekal. Do dálničního rychlostního limitu nemá zásadní problém. I když věřím, že kdybych jel s plně naloženým autem – k čemuž bohužel nebyla příležitost – začal by jí dech docházet o něco dříve.
Jednoznačně nejlépe se Mazda 2 Hybrid zkrátka cítí ve městě. A i když jsme v autě jeli tři dospělí chlapi a jedno dítě (jak jsem zmiňoval výše), včetně několika tašek, zůstávalo překvapivě živé. Hodně pomáhá elektromotor, který zabírá již prakticky od nulových otáček a dvojka se jej nebojí plně využívat. Když do hry vstoupí i spalovací motor, jasně to poznáte, protože odhlučnění není nejsilnější stránkou auta. Motor má navíc kvůli bezestupňové převodovce e-CVT tendence monotónně hučet, ale když s ním více pracujete a trochu ho vytáčíte, překvapivě nezní vůbec špatně.
Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select
Trocha hluku, trocha komfortu
Když už jsem nakousl odhlučnění auta, při vyšších rychlostech se začne projevovat aerodynamický hluk, který může být na delších cestách únavný. Posloucháte-li k tomu nějakou hudbu či mluvené slovo, budete neustále cvičit s úrovní hlasitosti – při zrychlení zesilovat, při zpomalení zeslabovat. Hluku se ale dočkáte i v nižších rychlostech. Stačí ostřejší nerovnosti nebo jízda po nerovných dlažebních kostkách. To se pak ozývá občas až nepříjemné mlácení či dunění především od zadní nápravy.
Nutno ale přiznat, že většinou jde pouze o akustický nekomfort. Podvozek a sedačky jsou totiž schopny většinu nerovností odfiltrovat. Mazda 2 Hybrid je tak až překvapivě komfortní. Na nějaké sportování ale rychle zapomeňte. Auto má sice slušný odpich a svižnější jízdu zvládne, ale při pokusech o něco víc dává jasně najevo, že jeho silné stránky leží jinde. Pro mě to byl trochu šok, protože jsem do hybridní dvojky přesedal z podvozkově velmi povedeného a schopného Fordu Fiesta. Ostatně, kolega Ondra Mára, který testoval „tu pravou“ Mazdu 2, si pochvaloval její jízdní vlastnosti. Mazda 2 Hybrid tak i svým jízdním projevem připomíná, že není skutečnou Mazdou.
I v hybridní dvojce sice najdete možnost zapnout sportovní režim, ale ten jen více zapojuje do hry spalovací motor a o něco méně rekuperuje. Přeměna v silničního dravce se nekoná. Kde ale malá Mazda ztrácí body za zábavu za volantem, připisuje si jiné za spotřebu. Při jízdě převážně po městě ukazoval palubní počítač hodnoty kolem 3,5 litrů na 100 kilometrů, přičemž jsem párkrát zahlédl i čísla blížící se rovné trojce.
V kombinovaném jízdním režimu, tedy i s jízdou na dálnici a na okreskách, se spotřeba pohybovala do 4,0 l/100 km. Dlouhodobá spotřeba výrazně vzrostla pouze po dvousetkilometrové dálniční jízdě, kdy jsem v autě sice jel sám, ale neloudal jsem se. Tehdy palubní počítač vykázal průměrnou spotřebu 4,6 l/100 km. Když jsem se ale vrátil k běžnému každodennímu provozu, průměr opět klesl na hodnotu 3,8 l/100 km, se kterou jsem auto také vracel.
Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select
Cíťa
Co se týče asistenčních systémů, přišly mi na můj vkus až příliš přecitlivělé a občas měly tendenci zbytečně panikařit. Například předkolizní bezpečnostní systém, jak mu říká Mazda, na mě několikrát začal poplašeně ječet ve chvíli, kdy jsem už dávno brzdil a auto přede mnou bylo ještě dostatečně daleko. Pro kontext – jsem typ řidiče, který si dává pozor na bezpečný rozestup a nemá rád, když se mu někdo lepí na kufr. Určitě to tedy nebylo tím, že bych se na někoho věšel.
Podobně přecitlivělé jsou parkovací senzory, které se i na normálně velkých parkovacích místech můžou upípat. Asi dvakrát nebo třikrát se mi stalo, že mi to auto při parkování prostě zaduplo. Asi jsem na jeho vkus jel moc rychle (vzdálenost od překážek byla dostatečná), přestože jsem jen Mazdu nechával popojíždět jejím vlastním tempem při zařazeném stupni D, aniž bych přidával plyn. Naopak zadní parkovací kamera citlivá není a zprostředkovává pouze orientační obraz. Nedá se z ní lehce odhadnout skutečná velikost auta, a to ani podle naváděcích pruhů, které navíc nejsou dynamické. Ale dostačuje pro základní přehled o tom, jestli za autem něco není, nebo jak daleko jste ode zdi či jiného auta.
Stejně tak systém rozpoznávání dopravních značek je spíše do počtu, než že by byl skutečně užitečný. Někdy totiž značky nepřečte, jindy je přečte špatně, občas odečte značky maximální rychlosti nalepené na zádi kamionů a konec platnosti značek neumí poznat, pokud není vyznačena další značkou. V posledním bodě by systém mohla omluvit absence navigace, kterou by si mohl pomoci například při rozpoznávání vjezdu či výjezdu z obce.
Závěr
Závěr
Vypadá to jako hybridní Yaris a jezdí to jako hybridní Yaris, ale není to hybridní Yaris. Co je to? Mazda 2 Hybrid. To ve své podstatě není špatně, protože hybridní Yaris je úsporný, komfortní a podle mě vypadá dobře zvenčí i uvnitř. Umí ale být i hlučný, nervózní při svižné jízdě a jeho asistenční systémy jsou možná až moc přecitlivělé. Mazda 2 Hybrid je proto vhodná pro ty řidiče, kteří upřednostňují nízkou spotřebu a komfort, ale zároveň nepotřebují obří vnitřní prostor.
Abych to řekl lépe, Mazda 2 Hybrid je vhodná pro ty, kteří mají zájem o Toyotu Yaris Hybrid. Chtělo by se říct, že mezi Yarisem a dvojkou pak bude rozhodovat především náklonnost k jedné či druhé značce, ale není to pravda. Pokud jste fanoušci Mazdy a jsou vám sympatické vlastnosti jejích vozů, hybridní dvojka vás neuspokojí.
Mazda 2 1.5 Hybrid e-CVT Select
Dokážu si představit, že bych o Mazdě 2 Hybrid uvažoval v případě, že bych byl rozhodnutý pro koupi Yarisu Hybrid. Vzal bych si pak k ruce ceníky a porovnával, co mi které auto v jaké výbavě nabídne a na kolik vyjdou příplatky. Pak bych se rozhodoval čistě na základě ceny. Například hybridní Yaris dle aktuálního ceníku Toyoty přijde v základní výbavě Active na 470.000 Kč, zatímco Mazda 2 Hybrid v základní výbavě Pure startuje na 491.400 Kč. Jednotlivé položky jsou v obou výbavách srovnatelné, rozhodovat pak budou zřejmě případné příplatky.
Zkrátka, Mazda 2 Hybrid má své silné stránky, ale mezi ostatní Mazdy svými vlastnostmi nezapadá. Její účel v portfoliu značky je jasný – snížit flotilové emise. O nic víc se nesnaží. Rozdíly mezi ní a hybridním Yarisem jsou zanedbatelné. Máte-li však v první řadě zájem právě o hybridní Yaris, vyplatí se zajít podívat i do Mazdy. Jestli si pak domů odvezete hybridní dvojku nebo Yaris, bude rozhodovat především cena, jakou se vám u prodejce podaří vyjednat.
Nejlevnější verze modelu | 491.400 Kč (Pure) |
Základ s testovaným motorem | 491.400 Kč (Pure) |
Testovaný vůz bez příplatků | 610.400 Kč (Select) |
Testovaný vůz s výbavou | 627.400 Kč (Select) |
Plusy
- Sladění hybridní soustavy
- Spotřeba
- Komfortní podvozek
- Obratnost ve městě
Minusy
- Není to Mazda
- Hlučnost
- Přecitlivělé či nepřesné asistenční systémy
- Omezený prostor vzadu a v kufru