Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Nové bezpečnostní systémy v autech: Člověk versus technika

Petr Slováček Petr Slováček Svět motorů Svět motorů 30. 11. 2019 • 00:52
20
38
Zobrazit náhledy (20)
Nové bezpečnostní systémy v autech Aktivní asistent jízdy v pruzích Inteligentní rychlostní asistent Příprava na instalaci alkotesteru Detekce únavy a nepozornosti Pokročilé nouzové brzdění Pokročilé nouzové brzdění Pokročilé nouzové brzdění Pokročilé nouzové brzdění Datový záznam okolností nehody Datový záznam okolností nehody eCall Signalizace nouzového brzdění Parkovací senzory nebo kamera Parkovací senzory nebo kamera

Členské země EU v listopadu definitivně schválily balíček asistentů, které v autech budou povinně od roku 2022. Pro motoristy to znamená louskání návodů, což řada z nich vynechá. A pak se budou divit, co auto dělá za ně.

Přichází bezpečnostní revoluce. S výjimkou pásů se snad ještě nestalo, aby výrobci dostali tak zásadní nařízení, co musí být v nových autech povinné.

Do nově homologovaných vozů musejí do května roku 2022 (v květnu 2024 do všech prodávaných aut) doplnit inteligentní regulaci rychlosti, přípravu pro montáž alkotesterů, upozornění na ospalost a nepozornost řidiče, signál nouzového brzdění, upozornění na chodce za autem a černou skříňku. Kromě toho také dnes již běžný systém nouzového brzdění před překážkou a asistent jízdy v pruzích. Podrobně je rozebíráme níže.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady na schvalování nových vozidel má jen v prvních letech ušetřit 25.000 životů.

Volná ruka

Unie nedává výrobcům jasné příkazy, jak by systémy měly vypadat, jen co mají dělat. Z automobilek se proto ozývají obavy, jak mají podmínky splnit bez jasně řešených standardů. Jisté je, že všechny bezpečnostní systémy musejí být z principu po každém nastartování auta aktivní. Současně ale zůstala možnost deaktivovat je, podobně jako dnes otravný stop-start. Ale ani v tom nepanuje jednotnost. Vědecký tým britské univerzity v Leedsu dokonce pro Evropskou radu pro bezpečnost dopravy (ETSC) připravil brožuru „Co dělá moje auto?“. Upozorňuje v ní mimo jiné, že při častém střídání aut (co dnes prosazované sdílení?) budou nové systémy způsobovat řidičům potíže. Pozastavují se nad složitými návody a rozličnými způsoby, jak systémy vypnout. A zmatkem při jejich označování. „Co BMW označuje jako Launch Control, to má Volvo jako Pilot Assist, Mercedes Distronic a podobně. Co se u Fiatu, Fordu nebo GM jmenuje Adaptive Cruise Control, to je u Nissanu Inteligent Cruise Control,“ uvádí publikace.

Dokonce i v Česku vznikl výzkumný projekt Adaptace člověka na asistenční systémy v motorových vozidlech (vypracovala Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústav teorie a informace AV ČR). Tým psychologů ve studii upozornil na fakt, že asistenční systémy mohou působit i kontraproduktivně. Důvodem je lidská přirozenost. „Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se řidiči přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je situace po implementaci systému ABS. Jakmile si na tento systém zvykli, řídili mnohem rizikověji,“ uvádí studie s tím, že obvykle také klesá pozornost šoférů ve slepé důvěře v systémy.

Co vypnout a co ne?

Obavám vědců z lidského faktoru dávají za pravdu instruktoři kurzů bezpečné jízdy na Autodromu Most. Podle nich návštěvníci naprosto nemají představu o systémech ve vlastním autě. „Účastníci jim nedůvěřují, nečtou ani návod k obsluze. A i proto často volí špatnou techniku jízdy,“ upozorňuje dopravní expert a dlouholetý instruktor bezpečné jízdy Jiří Patera. „Při aktivaci systému ABS reagují při brzdění a brzdění v zatáčce tak, že brzdí malou silou, poté brzdný tlak přeruší a pak začnou znovu brzdit. Při vyhýbání přeruší brzdný tlak před překážkou,“ kroutí hlavou instruktor.

Za roky praxe pozoruje, že neznají funkci stabilizačního systému ESP/ESC. „Sami se pak pokoušejí o zvládnutí smyku, ovšem nesprávnými úkony,“ krčí rameny. A dodává, že často vypínají protiprokluz ASR, byť k tomu není důvod.

Vyšší cena

Balíček schválených asistentů je zjevně ještě dál než znalosti uživatelů a zejména infrastruktura. Výrobci systémů přiznávají, že bojují s chybějícími pruhy na vozovce, špatně viditelnými značkami, a uživatelé se pak neoprávněně zlobí na výrobce vozidla.

Evropská rada pro bezpečnost dopravy přitom v účinnost systémů věří a netají se ani faktem, že mají prošlapat cestu pro plně autonomní vozidla. Postupně prosazuje, aby systémy nešly vypnout a řidič byl jen pasažérem. Mezinárodně uznávaná škála automatizace dopravy to označuje nejvyšším, pátým stupněm.

Motoristé a pojišťovny se musejí připravit na to, že asistenční prvky zase zdraží nová auta. Třeba i proto, že podle EU musejí mít všechna příjem digitálního rozhlasu DAB+ – byť je budoucnost spíš v příjmu rádia po internetu. Nařízení prodražují i opravy. Jak zjistila americká automobilová asociace AAA, ceny se vinou drahých radarů a kamer šplhají až na dvojnásobek. A možnost jiné volby nebude.

Stupnice automatizace

Stupeň 0 - starší auta: Řídí člověk a auto vydává jen hlášení a upozornění. Většina aut dneška.

Stupeň 1 - mladší vozy: Auto ještě neumí kombinovat víc funkcí a člověk je na palubě pořád aktivní. Příkladem je adaptivní tempomat.

Stupeň 2 - moderní vozy: Auto už dokáže korigovat samo rychlost i směr jízdy, typicky automatické parkování. Obsluha ale musí být vždy připravena zasáhnout.

Stupeň 3 - zatím nedovoluje legislativa, technicky možno: Systém už je schopen řešit v omezené míře i krizové situace, člověk ani nemusí mít ruce na volantu. Auta už by to uměla, ale zákony zatím nedovolují.

Stupeň 4 - už se připravuje: Pozornost řidiče už není nutná, systém za člověka dokáže převzít kontrolu, i když nereaguje.

Stupeň 5 - budoucnost: Auto vůbec nepotřebuje volant ani ovládací prvky, s lidskou obsluhou se vůbec nepočítá.

Víte, že…

… asistenční systémy narážejí na místní specifika? V Česku jsou to křižovatky, které ruší omezení rychlosti, a kamery to nepoznají. Nebo omezení rychlosti před prací na silnici, které už ale obsluha neukončí další značkou. Zajímavostí jsou pak lokální zvyky při řízení auta – v Indii je například kontraproduktivní senzor přepínání tlumených/dálkových světlometů. Je tam totiž zvykem jezdit po celou noc s dálkovými bez ohledu na okolní provoz. Uživatelé aut se senzory jsou tudíž vlastně znevýhodněni proti ostatním.

Nové bezpečnostní systémy v autech: Každá mince má dvě strany

Asistenční systémy vozidel eliminující chyby řidiče mají chránit naše životy, zdraví a majetek. Těžko proti tomu něco namítat. Jenže praxe ukazuje, že dokážou být otravné, nespolehlivé, a dokonce i nebezpečné.

Co člověk, to názor. V případě asistenčních systémů moderních aut to platí stoprocentně. Snaze stavět čím dál bezpečnější vozidla můžeme sotva něco vytknout, jenže evropská legislativa tradičně láme věci trochu přes koleno. Diktuje čím dál víc požadavků, z aut dělá samostatně myslící entity a pomalu, ale jistě nadřazuje jejich logiku zkušenostem a rozumu řidiče. Ten snadno podlehne dojmu, že je na palubě navíc, auto se nějak postará, a průšvih je na obzoru.

V souvislosti s novým evropským nařízením jsme si udělali anketu v redakci a jejím okolí. Jeden asistenty v autě sotva vnímá, druhého dovádějí k šílenství a třetí kvůli nim málem naboural. Jedno je jisté. Elektronických strážných andělů bude jen přibývat. Kdo po usednutí za volant nejprve povypíná, co se dá (stop-start, který při každém startu lomcuje s autem, asistent vedení v pruzích, jenž se s vámi pere o řízení, nebo panikařící přednárazový asistent), ten bude za pár let dělat předstartovní proceduru jak ve stíhačce. Tedy pokud mu legislativa ještě dovolí bezpečnostní prvky vůbec deaktivovat.

My jsme se podívali na chystané novinky praktickým pohledem. Nesnažíme se cíleně hledat chyby, ale spíš poukázat na možná úskalí a podělit se o vlastní zkušenosti nabyté během testování.

Aktivní asistent jízdy v pruzích

Monitorování jízdního pruhu začalo před lety nevinným upozorněním na jeho nechtěné opuštění – vibrovalo sedadlo nebo volant, drnčel zvuk z reproduktorů, blikal a pípal palubní počítač. Postupně se přidaly aktivní zásahy do řízení, které vás udržují v pruhu, pokud sami nedáváte pozor. Ty bude nově vyžadovat legislativa. Známe auta, která vás jen decentními impulzy strkají zpět do dráhy, ale i taková, co se drží uprostřed mezi čarami, a to i ve vysokých rychlostech.

Názor Světa motorů: Když jedeme dlouhé hodiny po dálnici, celkem s chutí systém využíváme. Je to taková sympatická pojistka pro případ, že člověk ztratí koncentraci. Ve městě nebo na silnicích nižších tříd ale asistentu šílíme. Hlavní vinu jistě nese nedokonalé české značení. Jednou čáry na silnici chybějí, podruhé se míchá trvalé dočasné značení a volant se s námi co chvíli pere. Na obtíž bývá systém i na úzkých okreskách, kde se v zatáčkách dostáváte blíž ke krajnici nebo ke středu. Lane assist patří k pomocníkům, které v praxi vypínáme nejčastěji.

Inteligentní rychlostní asistent

Legislativou vyžadovaný systém musí upozornit řidiče na překročení rychlostního limitu prostřednictvím ovládacího zařízení akcelerátoru nebo specifickou, náležitou a účinnou zpětnou vazbou. Jak se s tímto automobilky popasují, nám není úplně jasné. Dokážeme si představit vibrace plynového pedálu, jakmile překročíme limit byť jen o kilometr, už jsme to u některých prémiových aut zažili. Je to docela otravné, naštěstí musí jít systém vypnout. Zatím.

Názor Světa motorů: Základem všeho bude správná identifikace rychlostního limitu. A v tom vidíme problém. Systém využije čtení dopravních značek kamerami, případně podklady navigace. Stejně to dělají nejnovější verze adaptivního tempomatu, který sám upravuje tempo jízdy podle situace na silnici. Bohužel chyb je jako máku. Hlavně v Česku, kde si s pečlivostí dopravního značení nikdo hlavu neláme. Kamery také čtou limity ze zádě kamionů, občas si něco vymyslí, zkrátka praxe je na hony vzdálená chytré myšlence. Jestli nám tedy bude pod nohou neustále vrnět plyn, pak máme jasného adepta na nejčastěji vypínaný nesmysl v autě.

Příprava na instalaci alkotesteru

O nejrůznějších typech detektorů alkoholu zabudovaných do vozidla se hovoří dlouho. Legislativa zatím požaduje jen tolik, aby je bylo možné snadno dodatečně nainstalovat.

Názor Světa motorů: Alkohol za volant nepatří, a protože Homo Sapiens je očividně nepoučitelný tvor a v tomto ohledu nemá rozum, nenamítáme nic proti integrovaným alkotesterům. Jenom nesmí být systém papežštější než papež, aby auto neodmítlo nastartovat už po požití kapek na kašel nebo jedné rumové pralince.

Detekce únavy a nepozornosti

Existuje celá řada metod, jak monitorovat bdělost a koncentraci řidiče. Vyhodnocují se plynulost jízdy, pohyby volantem, intenzita jeho držení, dokonce kamerky umějí sledovat pohyb očí. K tomu se přidává výzva k odpočinku v pravidelných intervalech.

Názor Světa motorů: Dobrá myšlenka, nicméně v praxi zatím příliš nefunguje. Zcela běžně býváme autem vyzývání k odpočinku, sotva usedneme svěží za volant, jindy naopak umíráme únavou, hledáme první parkoviště, ale systém nereaguje. Nejnovější technologie snímá intenzitu držení volantu a zvukem, hláškami na palubním počítači, nebo dokonce krátkým intenzivním přibrzděním nás nabádá k řádnému soustředění. Jenže my jsme třeba jen zvolili ležérnější dálniční posez s pravou rukou odloženou na loketní opěrce, a už to autu vadí. Občas se cítíme šikanovaní a omezovaní.

Pokročilé nouzové brzdění

Všeobecně hovoříme o přednárazových, případně pre crash systémech. Automobilky používají nejrůznější obchodní názvy, rozlišují verze pro nízké a vysoké rychlosti, jako vstupní signál používají kamery, laser, radar nebo jejich různé kombinace. Podstata je vždy stejná: včas detekovat překážku v jízdní dráze, akusticky a vizuálně na ni řidiče upozornit, pokud přesto nereaguje nebo ne dost intenzivně, pak přistoupit k samočinnému brzdění. Legislativa bude v první fázi vyžadovat detekci překážek a pohybujících se vozidel, později pak i cyklistů a chodců.

Názor Světa motorů: Podle našich zkušeností jde o velmi kontroverzní systém. Už se nám stalo, že jsme se podívali na rádio, na navigaci nebo se krátce otočili za dětmi vzadu, a během oné sekundy se před námi provoz zastavil. Jak jsme byli šťastní, že auto samo začalo brzdit! Naopak už jsme ale kvůli spásnému asistentu i málem nabourali. Třeba když se senzory pomátly při předjíždění kamionu v rychlém dálničním pruhu. Z ničeho nic, bez zjevného důvodu systém ťukl do brzd. Nás to slušně vylekalo a díky bohu, že za námi neletělo nalepené jiné auto. Jindy před námi odbočovalo auto na vedlejší silnici. Lehce jsme přibrzdili a viděli, že auto už mizí z křižovatky a my můžeme plynule pokračovat. Jenže auto bylo jiného názoru a zašláplo naplno brzdy. Řidič za námi měl co dělat, aby dobrzdil. Zažili jsme také situaci, kdy auto zbytečně výstražně přibrzdilo, když jsme ve městě měnili jízdní pruh. Šofér dodávky, před kterou jsme se řadili, byl právem rozčílený. Ale to samo! Všeobecně máme vypozorováno, že hlavně japonské vozy disponují přecitlivělými systémy, které je většinou lepší vypnout. Zatím se nám nepodařilo dojít k jasnému závěru, jestli pre crash častěji pomůže, nebo uškodí.

Datový záznam okolností nehody

Představme si něco jako „černou skříňku“ v letadlech. Tedy systém, který zaznamenává rychlost vozu, stav asistenčních systémů a míru jejich zásahu, nejrůznější data z řídicích jednotek a zapisuje je do důkladně chráněného zařízení, které odolá i vážné nehodě. V případě nehody tak bude mít policie a pojišťovna cenné důkazy k posouzení viny, či neviny řidiče. Umíme si představit integraci s jednotkou systémem nouzového volání eCall, který už dnes v nových autech je a musí fungovat právě po nehodě.

Názor Světa motorů: Nenapadá nás, co takovému zařízení vytknout. Tedy pokud se z něj postupem času nevyvine práskač, který bude policistům online hlásit, že jste právě překročili limit a kde. Naše mýtné brány přece také neměly nikdy měřit rychlost…

Signalizace nouzového brzdění

Při prudkém krizovém brzdění se rozblikají brzdová světla, případně auto jiným způsobem upozorní okolí, že se na silnici něco děje.

Názor Světa motorů: Tento prvek se v některých autech používá už léta. Dobrou myšlenku doprovází kontroverzní kalibrace systému v praxi, kdy světla panicky blikají před každou zatáčkou na okresce při jen trochu sportovnějším stylu jízdy. V případě brzdových světel to není nic proti ničemu, pokud se ale neustále spouštějí varovné blinkry, je to celkem protivné.

Parkovací senzory nebo kamera

V zájmu vymýcení nehod při couvání požaduje Evropská komise nějaký tip zařízení pro detekci překážek. Z logiky věci to jsou buď pípající parkovací čidla, nebo kamery s výstupem na displej v interiéru.

Názor Světa motorů: Neznáme nikoho ani z řad profesionálů, kdo by takové pomocníky neocenil. Samotná detekce chodce či vozidla ovšem není spásná. Když se vám někdo znenadání vrhne těsně za couvající auto, ne vždy stihnete zareagovat. Řešením by byl čím dál běžnější doplňkový systém, který v případě hrozící srážky auto sám prudce zastaví. O jeho povinném zavedení legislativa nehovoří, navíc s ním nemáme nejlepší zkušenosti. Obvykle reaguje moc brzo a znemožňuje podélné zaparkování těsně mezi dvě auta nebo zajetí do stísněné garáže.

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

bezpečnost
| 3. 12. 2019
Tyhle bezpečnostní prvky jsou jeden velký nesmysl.
Zbytečně to prodražuje auta, řidič je akorát nasraný protože mu to
komplikuje život a nehody budou stejně.
Líbí se mi, jak to všichni odůvodňují bezpečností !!!
Je to nesmysl !!! :-[]
Re: Re: lkdsasdghm,mgfds
| 2. 12. 2019
O tom som nehovoril a to vsetko je doladitelne. Rad by som videl porovnanie prvych precrash systemov a teraz aktualnych na novych modeloch. I velmi stare ABS a dost stare ESP sa stale vyvijaju.
Re: lkdsasdghm,mgfds
| 2. 12. 2019
Když budeš chtít někoho rychle předjet a v jednom okamžiku (když budeš zrychlovat a napůl vyjetý v protisměru a svým pravým předním blatníkem - rohem se přiblížíš k levému zadnímu blatníku - rohu předjížděného vozidla) Ti auto přestane najednou zrychlovat (případně rovnou začne brzdit), tak to je fakt zážitek (zvlášť když se něco blíží v protisměru).
Avatar - Mikesus
Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý souhlas s ACZ
| 1. 12. 2019
ABS z principu prodlužuje brzdnou dráhu dráhu pokud počítáme, že clovek dokaze na jakemkoli povrchu brzdit přesně takovou silou, která ještě nezablokuje jedno z kol. Což neumí nikdo. Troufnu si tvrdit, že zastavím dřív s ABS než ty bez něj.
ESP opotrebovava brzdy, pokud jede člověk tak, že mu musí zasáhnout esp, je to jeho věc. Pokud ti esp nezasahuje, nemusí tě to trápit.
Avatar - Mikesus
Re: Re: Re: Re: ABS a ESP
| 1. 12. 2019
Udržování v jízdním pruhu je úplně v pohodě pro ty, kteří používají směrovky. To mi nikdo nevymluví. Už primitivnější systém v minulém aute, který jen pípal na čáry naučil nepřejíždět do protisměru v zatáčkách. Člověk mohl najet k čáře, stačilo nastavit správnou citlivost. A aktuální na mne za půl roku pípal jen tehdy, když jsem úmyslně chtěl zkusit, jestli funguje, jinak auto udržuje ve středu pruhu a v zatáčkách zapípá jen při přejetí čáry.
Špatná citlivost AEB je ale peklo, to souhlasím. I když kromě VW nevím o žádné značce, která by měla problém s tím.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku