SUV jako čisté zlo: Zpoplatní se auta podle hmotnosti?

Evropští výrobci už dnes musejí plnit drakonické limity CO₂ a řada států vybírá víceméně citelnou daň za auta vypouštějící hodně emisí. Obvykle formou registrační daně, kdy si kupující musí při pořízení vozu řádně připlatit.

Ve Francii ale boj za „lepší klima“ nabírá doslova obludné rozměry. Tam se už teď platí při koupi vysoké emisní příplatky až 20.000 eur a klidně za sportovnější modely běžných aut s výkonnými motory.

Pro příští rok si mají nově řádně připlatit kupující velkých SUV nad 1800 kg. U některých modelů to cenu vyžene i o čtvrt milionu korun. Kdo tím co sleduje?

Budeme platit ekopoplatek i za novější auta? Uvažuje se o tom

Auta jsou zlo!

„SUV mají drtivý dopad na klima a rozpočty domácností! Je třeba změnit myšlení lidí a vrátit je zase do malých aut!“ Podobná provolání si můžete přečíst na stránkách francouzské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF France).

Organizace nedávno vyzvala francouzskou vládu k přijetí ambiciózního plánu pro „omezení meteorického růstu prodejů SUV za posledních deset let“. Nápad se zjevně zalíbil francouzské ministryni pro životní prostředí Barbaře Pompiliové, takže ho předložila v návrhu státního rozpočtu pro rok 2021. Počítá se zdaněním vozů s provozní hmotností nad 1800 kg jednotnou sazbou 10 eur (asi 270 Kč) za každý kilogram navíc.

Poplatek cílí konkrétně na velká SUV, takže ho mají být zproštěny elektromobily a velkoprostorová MPV. „Navrhované váhové zdanění vysílá jasnou a nezbytnou zprávu, aby se počítalo s environmentálními dopady těžkých vozidel. Čím těžší vozidlo je, tím víc materiálu a energie spotřebuje, a to s větším znečištěním,“ napsala na svém twitteru ministryně Pompiliová.

Svět motorů 46/2020

Běžná SUV v klidu

Návrh samotný je zatím venku jen v hrubých obrysech a vyvolává řadu otázek. Vzali jsme do ruky kalkulačku a spočítali, koho by se nová daň mohla citelně týkat. Běžná kompaktní i středně velká SUV typu Kie Sportage, Volkswagenu Tiguan, Toyoty RAV4 či Hondy CR-V se do váhového limitu vejdou. Na hranici osmnácti set kil se dostávají maximálně nejsilnější čtyřkolky v sedmimístném provedení, třeba Škoda Kodiaq a také duo Kia Sorento a Hyundai Santa Fe.

Toto opatření by nicméně na trhu značně znevýhodnilo kategorii označovanou jako luxusní SUV: Audi Q7, BMW X5, Mercedes-Benz GLE, Volkswagen Touareg a podobné vozy. Zde totiž daň vychází na absurdní hodnoty přes sto tisíc korun.

Padni, komu padni?

V návrhu není jasně definována hranice, podle čeho určit zmíněná „škodlivá“ SUV, takže by nejspíš byly citelně zasaženy i vyšší třídy prémiového segmentu s klasickými typy karoserií. Sedany a kombi vyšší střední třídy se v případě šestiválců a pohonu všech kol rovněž dostávají nad zlomovou hranici a daně zde dosahují řádu desetitisíců.

V případě luxusních sedanů „penále“ narůstá ještě do daleko vyšších sfér, například u Lexusu LS s benzinovým šestiválcem činí přes sto padesát tisíc.

Zato vozů střední třídy by se postih většinou nedotkl, u nás nejoblíbenější superb či passat se do limitu vejdou i automatem a čtyřkolkou, najdou se však výjimky. Přihlášení vrcholného mondea či sportovního Audi RS4 Avant by znamenalo vydat navíc tisíce.

EU půjde opravdu automobilkám po krku. Přísnější podoba norem schválena!

Jak by to bylo v případě terénních pick-upů, které mají svůj racionální smysl, není jasné. Právě tyto vozy by byly daní postiženy úplně nejvíce a výrazně by zvyšovala jejich cenu. Smutným rekordmanem by se stal SsangYong Grand Musso, kde by jen nový poplatek činil skoro pětinu z ceny vozu.

V absolutních částkách se pak na nejvyšší hodnoty dostáváme u nejluxusnějších SUV, sedanů a limuzín. Nejtěžším osobním vozem na trhu je momentálně Mercedes-Maybach GLS 400 4Matic, u něhož by daň činila 265.950 korun.

Daň z luxusu?

Ať už máte o zbytečnosti velkých SUV jakékoliv mínění, nelze se ubránit dojmu, že navrhovaná daň je de facto jen brutální daní z luxusu.

V tradičně levicové Francii dostává totiž další sociální rozměry – cílí na nejnižší pudy chudších domácností a podporuje třídní nenávist. „Jak ukázaly naše studie o vlivu SUV na klima a na rozpočet nejchudších, SUV jsou celkově větší, škodlivější a dražší než standardní automobil. Vyzýváme proto poslance, aby přijali ambicióznější a progresivnější trest, který bude zohledňovat budoucnost nejchudších domácností,“ apeluje prezidentka WWF Isabele Autissierová.

Emisní pokuty od roku 2020: Kolik si připlatíte za nejpopulárnější auta?

A dokonce hned navrhuje zpřísnění zpoplatněného limitu na pouhých 1300 kg. Vadí jí, že se většiny aut nedotkne, protože průměrná hmotnost ve Francii prodávaných modelů činí jen 1240 kg. „V roce 2035 budou SUV pro chudé domácnosti představovat roční dodatečné náklady 408 eur ročně. To pro ně mnohdy představuje celé roční zdravotní výdaje,“ útočí na city Isabele Autissierová.

Zatím je to daleko

Je jen otázkou času, kdy se nějaká pomazaná populistická hlava v Česku také chytne francouzského počinu s heslem: „Kdo má na velké SUV, ať platí!“ Čeští motoristé si zatím žijí v relativním klidu – u nás se kromě 800 Kč za registraci auta hradí jen emisní poplatky při přeregistraci. Ale jen jednou a u většiny ojetin už je většinou někdo v minulosti zaplatil.

Jak nám potvrdili na všech zainteresovaných ministerstvech dopravy, financí i průmyslu a obchodu, v Česku se momentálně o zavedení podobné daně jako ve Francii neuvažuje.

Emise oxidu uhličitého rostou, navzdory stále úspornějším autům. Pokuty mohou být gigantické

Ovšem je to jen vyhraná bitva, ale jednou motoristé válku nepochybně prohrají! Vždyť i loňská aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility počítá s analýzou zpoplatnění a zdanění vozidel, na jejímž základě by se v budoucnu mělo rozhodovat o sankcích za „špinavá“ auta.

Analýza na rovinu vychází z nepříjemného předpokladu, že většina členských států EU už přistupuje k této problematice „na rozdíl od ČR velmi komplexně“. Vždyť jedenadvacet ze sedmadvaceti zemí už má nějakou registrační daň. Z toho devět na bázi pravidelného ročního poplatku a sedm států ji zužuje jen na specifickou skupinu vozidel. Zato celá Visegrádská čtyřka (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se k jakékoliv environmentální dani staví rezervovaně. Ještě tak Maďaři projevují aspoň nějakou snahu.

Česká cesta?

V odborné veřejnosti má největší šanci na úspěch v českém prostředí myšlenka na zavedení registrační daně při koupi – z hlediska rozhodování ve výběru má větší vliv než pravidelná roční silniční daň.

V praxi by to vypadalo tak, že by v Česku dramaticky narostl poplatek za vydání registračních značek z dnešních 800 Kč podle plnění emisní třídy vozidel. „Ani neplní funkci registračního poplatku, ale jde jen o správní poplatek za vydání registrační značky,“ stojí v loni aktualizovaném Národním akčním plánu čisté mobility.

K selektivní registrační dani už je ostatně nakročeno – od dubna 2019 se Česká republika přidala k dalším třinácti evropským zemím, kde se neplatí za registraci elektrických vozidel (včetně vodíkových). U nás je to konkrétně za vydání speciální registrační značky pro elektrická vozidla.

Dánsko volá po zákazu spalovacích motorů. V celé Evropské unii!

Silniční daň zatím u ledu

Už před pěti lety se v rámci schvalování Národního akčního plánu čisté mobility hovořilo o plošné silniční dani pro každého majitele vozidla. Dnes ji u nás platí jen podnikatelské subjekty, stejně jako na Slovensku, v Litvě, Polsku a Španělsku. V České republice obecně platí, že jsou osvobozena velká auta pro přepravu osob. Nebo nákladní do 12 tun na alternativní pohon.

Zato ve třiadvaceti státech EU platí všeobecná daň z vlastnictví vozidla pro každého! A v osmnácti z nich ji neplatí vozy s nižšími emisemi vůbec, nebo jen málo.

Jen popsat metodiku výběru v každé konkrétní zemi by zabralo celý časopis. Často se ale počítají sazby nějakou kombinací dvojího výpočtu: takzvaný duální systém kombinuje konkrétní hodnotu vypouštěných emisí CO₂ (případně plnění kategorie Euro) se stářím vozidla.

Jak jsou kde podporovány elektromobily? Dotacemi, osvobozením od daně či parkováním zdarma

Nápad možná, ale…

Samotná francouzská myšlenka volající po penalizaci zbytečně velkých, nehospodárných a iracionálně navržených vozů pro parádu je nebezpečná v tom, jak je jednoduchá. Útočí na city těch chudších a francouzští socialisté mají velkou šanci s ní uspět. Vždyť SUV mají opravdu v průměru o 15 % vyšší spotřebu než srovnatelný osobák. WWF argumentuje i tím, že jsou také globálně o 200 kg těžší, o 25 cm delší a 10 cm širší, a proto zabírají víc místa a ničí silnice. Citové vydírání ze strany ekologické organizace je ale přes čáru. Skoro čekáme, kdy se pod hlavičkou roztomilého loga s medvídkem pandou objeví proklamace, aby se majitelé velkých SUV s očekáváním dívali na nejbližší větve a kandelábry, jestli už tam pro ně nevážou smyčku…

Velkou obavu z chystané novinky má pochopitelně domácí francouzský automobilový průmysl, který ve velkém chrlí právě módní SUV. Výrobci se uklidňují tím, že obvykle spíš menších rozměrů. Nejvíc na pozoru by se tak měla mít německá luxusní trojka: Audi, BMW a Mercedes-Benz. Na pozadí environmentálního boje tak trochu spatřujeme i tradiční franko-germánské nepřátelství, kde jsou vozy jen záminkou. Každopádně platí: Kupujte nová auta, dokud na to máte! V ČR je zatím moc dobře!