TEST Kia Niro 1.6 GDI PHEV Style – Eko sympaťák
Druhá generace elektrifikovaného crossoveru Kia Niro dorazila do Česka a my pokračujeme v testování jednotlivých provedení. Po základním hybridu přichází na řadu plug-in hybrid.
Design, interiér
Druhá generace korejského modelu Niro se dočkala sebevědomější tváře, hodnotnějšího interiéru a modernizované techniky. Setkali jsme se s ní už několikrát, a to jak staticky, tak v rámci prvních jízd nejprve v Německu a následně v Čechách. Nyní přišlo na řadu protažení korejského spořivce v rámci tradičních týdenních testů.
Kia zachovala nabídku tří motorizací v různé úrovni elektrifikace - hybrid (HEV), plug-in hybrid (PHEV) a plně elektrickou verzi (BEV). Kolega Standa Kolman redakční testování odstartoval hybridním provedením a já tímto článkem přebírám štafetu – týden mi dělala společnost plug-in hybridní Kia Niro. Test elektromobilu bude následovat za pár týdnů.
Design a aerodynamiku ve svém testu rozebíral už Standa, já za sebe jen zmíním, že mi druhá generace Nira přijde na pohled sympatická. Na prvních fotkách se mi sice moc nezamlouvala, ale v reálném světě působí mile nekonfliktně. Svou koncepcí mi připomíná Ford Fusion, který jsme kdysi měli v rodině, takže trocha sympatií možná pramení i odtud.
Standa zmiňoval i C-sloupek, jenž může být za příplatek lakován kontrastním odstínem. Za mě je to vtipný detail, obzvlášť ve spojení s průduchem schovaným ve sloupku. Ke sloupku na prezentaci auta před prvními jízdami ve Frankfurtu padly dva dotazy – jestli si ho majitelé budou moci sami jednoduše vyměnit za odlišně lakovaný a jak velký účinek má průduch na celkovou aerodynamiku auta. Na první otázku je odpověď negativní a na druhou jsme odpověď nedostali žádnou. Vliv bude zřejmě úplně minimální, spíše je to zajímavost ideální k vypíchnutí při prezentaci auta nebo při konverzaci o vašem autě s přáteli.
Co se barevného provedení týče, na rozdíl od dříve testovaného hybridu vsadil PHEV na méně výrazné odstíny. Většina karoserie je lakována šedou Steel Grey za 18.000 Kč, kterou doplňuje tmavě šedý C-sloupek za 5.000 Kč. Lemy blatníků a vkládané díly ve dveřích a náraznících jsou provedeny v leskle černé barvě. Je zajímavé, že tentýž odstín je dostupný i pro C-sloupek, ale nelze jej kombinovat s „naším“ lakem karoserie.
Udržitelná prostornost
Nové Niro nabízí Kia ve třech výbavových stupních, od Comfortu přes Style až po Premium. V základní výbavě Comfort dostanete pouze HEV, ostatní dvě výbavy už vám dají na výběr ze všech tří pohonných soustav. Mnou testovaný PHEV z továrny vyjel v prostřední verzi Style, což mu navíc proti základnímu Comfortu dává například Full LED světlomety s automatickým přepínáním dálkového svícení, přední LED mlhová světla a uvnitř čalounění v kombinaci látka/umělá kůže, vyhřívání předních sedadel a volantu, infotainment s větší 10,25palcovou dotykovou obrazovkou nebo stejně velký digitální přístrojový štít Supervision.
Ekologicky orientovaným motorizacím odpovídají rovněž materiály v interiéru. Například čalounění stropu je částečně vyrobeno z recyklovaného papíru, panely ve dveřích s ovladači stahovaní oken jsou lakovány barvou bez ropných produktů, případně použitá kůže (v závislosti na výbavě) je veganská a kombinovaná s materiálem Tencel odvozeným z eukalyptového dřeva a podobně. Ze 75 % je recyklovanými materiály tvořen dokonce kryt zavazadlového prostoru, který je navíc pružný a v případě potřeby se dá srolovat podobně jako síťky do oken.
Kromě ekologičtějších materiálů a celkového hodnotného dojmu nové Niro jednoznačně boduje také prostorností. V měkčích sedadlech není potíž najít příjemnou pozici jak za volantem, tak na zadní lavici dělené v poměru 60:40. Sám za sebe se se svými 184 centimetry a rozměrnou postavou pohodlně usadím a ještě mám pár čísel rezervu před koleny i nad hlavou. Cestující vzadu rovněž potěší výdechy ventilace, zdířky USB-C zabudované do opěradel předních sedadel nebo 230V zásuvka pod výdechy ventilace.
Zavazadlový prostor je v plug-in hybridním Niru nejmenší ze všech tří provedení. V hybridních verzích je totiž baterie uložena pod zadními sedadly. Základní HEV má baterii o kapacitě pouhých 1,32 kWh, zato PHEV disponuje 11,1 kWh. Ve výsledku to pro něj znamená kufr o základním objemu 348 litrů, což je až o 103 litrů méně než v případě HEV. Se sklopenými opěradly zadních sedadel se bavíme o 1.342 litrech (- 77 l). Elektrické Niro těží z toho, že má baterii přesunutou do podlahy, takže nabídne největší základní objem 475 l. Pod podlážku zavazadlového prostoru si v PHEVu nic nedáte, alespoň zde konstruktéři našli místo na nabíjecí kabely.
Upípanost
Pokud bych měl najít něco, co mi nejvíc vadilo, tak jednoznačně musím zmínit upípanost, kterou Niro sdílí snad se všemi modely automobilek Kia a Hyundai. Někdo to možná ani nebude vnímat, ale mně osobně vadí, když na mě auto pípá kvůli každé hlouposti, obzvlášť když občas ani není hned zřejmý důvod. Pípání některých pomocníčků se dá vypnout, jiných ne. A občas se auto rozpípalo i zcela zbytečně. Několikrát se mi stalo, že jsem zaparkoval a vypnul auto, vystoupil a Niro začalo plašit, že ve voze neidentifikovalo klíč. Aby pípání přestalo, a taky aby mně auto nechalo zamknout, musel jsem vrátit klíč do auta a zapnout a vypnout zapalování. Není to sice první auto koncernu, ve kterém se mi něco podobného stalo, ale je první, kde se to stávalo tak často.
Motor, jízdní vlastnosti
Použitá technika
Stejně jako HEV, také Niro PHEV spoléhá na 1,6litrový zážehový čtyřválec GDI s atmosférickým plněním a kompresním poměrem 14:1. Je dokonce totožně naladěný, takže poskytuje 77 kW při 5.700 ot/min a 144 Nm při 4.000 ot/min. O řazení se rovněž stará šestistupňový dvouspojkový automat DCT. A když píšu šestistupňový, má v tomto případě skutečně jen šest stupňů, ne šest plus jeden pro zpátečku. Nové Niro couvá výhradně pomocí elektromotoru, takže zpátečku v převodovce nepotřebuje.
Hlavní rozdíl mezi hybridními verzemi je v elektromotoru, který v plug-inu produkuje 62 kW a 203 Nm, zatímco obyčejný hybrid nabídne maximálně 32 kW a 170 Nm. Systémový výkon plug-in hybridního Nira automobilka uvádí hodnotou 135 kW a maximum jeho točivého momentu je 265 Nm. Na námi testovaných 16palcových kolech (dostupná jsou i 18palcová s o fous horšími parametry) díky tomu Niro zvládne sprint na 100 km/h za 9,6 sekund a rozjede se až na 168 km/h. Z 0 na 100 km/h je tak o 0,8 s rychlejší než HEV a dosáhne o 3 km/h vyšší maximální rychlosti. Oficiálně udávaná hodnota spotřeby benzínu je přitom zhruba pětinová, konkrétně má být PHEV schopný dostat se až na 0,8 l/100 km.
Jak už bylo řečeno, elektromotor čerpá energii z 11,1kWh baterie LiPol umístěné pod zadními sedadly. Akumulátor pracuje s napětím 360 V a po plném nabití umožní čistě elektrický dojezd až 65 kilometrů, případně téměř o 20 km více v případě pohybu výhradně po městě. Spotřeba elektromotoru má být při jízdě v elektrickém režimu mezi 12,9 a 14,0 kWh/100 km. Nabití z 10 na 100 % má z běžné 230V zásuvky trvat 2 hodiny a 55 minut.
Spotřeba
Avizovaná spotřeba benzínu do jednoho litru na 100 kilometrů se potvrdila především ve městě, při vyjetí za jeho hranice se pak pohybovala mezi jedním a dvěma litry. Když jsem baterii Nira vybil zhruba na čtvrtinu, začalo si více pomáhat spalovacím motorem a spotřeba povyrostla. Prvních zhruba 120 kilometrů jsem nakonec zvládl za 2,4 l/100 km.
Plug-in hybrid samozřejmě má největší smysl, když ho pravidelně nabíjíte. Pokud na to budete zapomínat, se spotřebou se k oficiálně udávané hodnotě nepřiblížíte. Když jsem zkoušel jezdit s vybitou baterkou – Niro PHEV ji nikdy nenechá spadnout na 0 %, vždy se snaží udržovat nabití kolem 20 % – spotřeba benzinu se v průměru pohybovala kolem 4,5 litru na 100 kilometrů. To mi stále přijde jako slušná hodnota, a to i s ohledem na zimní obutí.
Hybridní pohonná soustava navíc funguje dobře, stejně jako v základním HEV. To znamená, že svou činností řidiče neirituje, chová se předvídatelně a elektromotor se spalovací jednotkou se podařilo dobře sladit. Ani brzdy nejsou tak gumové nebo bez citu, jak bývá u některých hybridních vozidel zvykem. Dokonce mi Niro PHEV přišlo živější a spalovací motor méně udýchaný než při prvních jízdách v létě ve Frankfurtu. Navíc je dobře odhlučněné a v interiéru je díky tomu při jízdě klid.
Nerovnosti a zatáčky
Podvozek je jednoznačně naladěn komfortně a ani se nesnaží předstírat jakoukoliv míru sportovnosti. Ono mi to ale k podobně zaměřenému hybridnímu autu sedí. Niro vyloženě láká řidiče ke klidné a plynulé jízdě. Ve městě se měkčí podvozek projeví skvělým pohlcováním zpomalovacích prahů a jiných nerovností. Když trefíte díru uprostřed zatáčky, obzvlášť ve vyšších rychlostech, zadek auta se jakoby zavrtí a trochu poodhalí limity podvozku.
Zatáčky má ale jinak Niro rádo. Nenaklání se tak moc, jak by mohl komfortně naladěný podvozek naznačovat, a přestože řízení neposkytuje v podstatě žádnou zpětnou vazbu, dá se na něj spolehnout. Korejský eko crossover zvládá i dálniční přesuny, byť nejsou jeho hlavním revírem, a to i v plně elektrickém režimu. Jedinou výtkou je snad drobná nervozita nenaloženého auta při bočním větru.
Mezi zajímavé detaily patří dvojí funkce pádel pod volantem, která se mění společně se zvoleným jízdním režimem. Ty jsou mimochodem dva - Eco a Sport (režim Normal nabízí jen elektrické Niro). V režimu Eco se pádly pod volantem upravuje intenzita rekuperace, zatímco v režimu Sport pádly pod volantem dáváte pokyny automatické převodovce.
Při jízdě mě bavilo hrát si s mírou rekuperace a při dobrzďování si pádlem pod volantem cvaknout silnější úroveň místo použití brzd. Což samozřejmě nejde s plně nabitou baterií nebo při potřebě intenzivnějšího brzdění, ale v takových chvílích jsem prostě použil normální brzdy. Niro nabízí tři úrovně rekuperace a já většinu času jezdil se zapnutou nejmírnější, protože dvě intenzivnější už narušovaly plynulost jízdy a ne vždy se dařilo uvolnit pedál plynu tak, aby intenzivnější rekuperace autem trochu necukla. Právě proto jsem silnější úrovně rekuperace používal až k dobrzďování, kdy už jsem měl nohu z plynu.
Závěr
Povedený crossover
Test plug-in hybridního Nira končím v podobném duchu, v jakém jsem končil reportáž z prvních jízd, nebo v jakém končil Standa test HEV provedení. Druhá generace modelu se Kie skutečně povedla. Vzhled auta je sympatický, interiér působí hodnotně a boduje především prostorností, byť u plug-in hybridní verze zamrzí limitovaný objem zavazadlového prostoru.
Podvozek je komfortní a plug-in hybridní pohonná soustava dobře naladěná, díky čemuž Niro pěkně jezdí. S plně nabitou baterií se dá bez větší snahy pohybovat s deklarovanou spotřebou a ani s vybitým akumulátorem vám Niro nesežere peněženku.
Pokud bych měl něco kritizovat, pak občasnou jankovitost některých elektrických systémů nebo funkcí. Celková upípanost auta bohužel není specifická jen pro Niro a Kia si za ní zřejmě stojí. Jinak je ale Niro povedené, sympatické auto s řadou nápaditých detailů.
A co cena?
Testovaný exemplář přišel na 1.072.980 Kč, což zahrnuje pouze příplatky za lak karoserie a odlišné lakování C-sloupku, které dohromady činí 23.000 Kč. Je to dost peněz, ale v dnešní době laciné auto v podstatě nepořídíte. Doby, kdy se musela podbízet cenou, má navíc Kia dávno za sebou. Naštěstí za své peníze dostanete solidně udělané a dobře vybavené auto. Pokud chcete ušetřit, můžete zapřemýšlet o HEV verzi ve výbavě Comfort, která stojí o zhruba čtvrt milionu méně.
Pro kontext, o něco menší Volkswagen Golf v plug-in hybridním provedení přijde minimálně na 964.900 Kč, a to ve výbavě Style, přičemž nabídne nižší výkon (110 kW vs. 135 kW) a nutnost připlatit si za řadu věcí, které Niro zahrnuje v sériové výbavě. Plug-in hybridní Škodu Octavia iV pořídíte nejvýhodněji s karoserií liftback a ve výbavě Ambition, kdy stojí 899.900 Kč. Nabídne vyšší výkon 150 kW, ale také o pár desetinek vyšší deklarovanou spotřebu a taktéž nutnost připlácet za věci, které jsou u Nira samozřejmostí.
Nejlevnější verze modelu | 744.980 Kč (1.6 GDI HEV Comfort) |
Základ s testovaným motorem | 1.049.980 Kč (1.6 GDI PHEV Style) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.049.980 Kč (1.6 GDI PHEV Style) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.072.980 Kč (1.6 GDI PHEV Style) |
Plusy
- Prostorný interiér
- Dobře sladěný hybrid
- Jízdní komfort
- Bohatá výbava
Minusy
- Absence levnější verze bez bohaté výbavy
- Ze všech tří verzí nejmenší zavazadelník
- Zbytečně upípané