Jízdní dojmy s Renaultem Clio V: Také s tříválcem jezdí parádně. To ale není největší překvapení

Malý městský automobil Renault Clio se na trhu poprvé objevil v roce 1990 a pochlubit se může hned několika unikátními záznamy. Prvně jde o auto, které si doma u Francouzů vůbec nejčastěji vysloužilo titul nejoblíbenějšího vozu. Zároveň jde o model, jehož se od roku 2012 prodává každoročně více a více kusů. Není tedy divu, že se v roce 2013 vyšvihl v Evropě na první místo B segmentu.

Nová pátá generace před sebou nemá lehký úkol, pokud chce na výše vypsané úspěchy navázat a ve sbírání pozitiv pokračovat. Na první pohled se může zdát, že se auto od předchůdce vlastně skoro neliší, ale opak je pravdou. Vydařený a nadčasový vzhled čtvrtého vydání nebylo třeba výrazněji předělávat, ani po letech se na silnicích neztratí. Naopak jinde došlo k podstatně výraznějším inovacím, ale pojďme popořadě…

Drobné korekce

Jak už bylo řečeno v úvodu, exteriér nového Clia se příliš nezměnil. A vlastně je to pochopitelné. Už čtvrté vydání modelu nastavilo vzhledovou laťku hodně vysoko a svěže vypadá i po letech. Nyní tedy došlo jen na drobné kosmetické inovace, díky kterým městské auto více zapadne do současného modelového portfolia automobilky.

Všimnout si můžete třeba větší masky chladiče či výraznějších prolisů na kapotě. Hlavním poznávacím znamením jsou však diodové světlomety na přídi, přičemž tuto technologii dostává Clio již ve standardu. Od větších sourozenců podědilo malé auto také ikonické „kly“ na přídi, které najdeme ve vyšších výbavových stupních. Výraznější jsou i světla vzadu, která zasahují až do víka pátých dveří a opticky tak mají vůz rozšířit.

Nový Renault Clio odhaluje svůj design. A představuje verze R.S. Line a Initiale Paris

Novinkou je dále výrazné oranžové lakování (celkem lze mít Clio v jedenácti různých odstínech) či deflektory ve výši předních kol, které model dostává vůbec poprvé. Jejich hlavní úlohou je samozřejmě zlepšení aerodynamických vlastností. Co do rozměrů je novinka ve srovnání s předchůdcem o 30 milimetrů nižší a 14 milimetrů kratší, avšak díky nové architektuře nabídne ještě více prostoru pro posádku. O platformě ale později. Sedmnáctipalcová kola či vyspělý příplatkový audiosystém BOSE už jsou jen třešničkami na dortu.

Uvnitř hotová revoluce

To největší překvapení, které si nová generace Clia připravila, se nachází uvnitř. Nepřeháním, když řeknu, že pracoviště řidiče prošlo hotovou revolucí. Je to patrné na první pohled a při prezentaci v rámci mezinárodních jízd, když jsou srovnávány snímky minulé a aktuální generace, to vynikne ze všeho nejvíc. Volant je nyní přehlednější a užší, zredukování se dočkala také přístrojová deska, která není tak velká a nabízí více místa pro nohy řidiče a spolujezdce. Ti si budou stěžovat jen na poměrně velkou středovou konzolu, která brání pohodlnému rozvalení se.

Renault byl dříve kritizován za laciné a tvrdé materiály, také na tom se u nejnovější generace Clia zapracovalo. Kabina je teď ve většině míst měkčená, ve vyšších výbavách barevná a nápaditá. Vůz přijíždí s digitálním přístrojovým štítem o rozměru 7 či 10 palců, který umí například zobrazit trasu z navigace.

Euro NCAP 2019: Renault Clio – S plným počtem hvězd ve stopách svých předchůdců

Mnohem více nás ale zajímala obrazovka multimediálního systému, která je umístěna po vzoru ostatních renaultů vertikálně a dostává nejnovější verzi systému Easy Link. Zapomeňte na nepřehledný infotainment z dřívějška, tohle je docela jiná písnička. Domovská obrazovka tu dává smysl. Nahoře máte zobrazenou navigaci, níže zase informace o hudbě či připojeném telefonu. Přímo tady si dokonce můžete změnit zdroj médií, nemusíte tedy listovat nikde hluboko v menu. Paráda! Celkově systém funguje svižně bez výraznějších prodlev. Zkusili jsme si i hlasové zadávání. Tady nám Clio nerozumělo, když jsme zkoušeli zadat cílovou destinaci navigace a nakonec nám doporučilo, ať ji raději zadáme ručně. Naopak při pokusu volat tomu kterému kontaktu bylo několikrát po sobě bezchybné.

Posádka vpředu má kolem sebe dostatek místa. Clio je sice nižší, přesto mi s výškou 176 cm zůstává několikacentimetrová rezerva nad hlavou. Také vzadu si na prostornost nemůžu stěžovat. Clio sice není nafukovací, přesto se sem poskládám, aniž bych před koleny či nad hlavou vyloženě trpěl. V obou řadách jsou navíc pohodlné sedačky, které podle Renaultu dokonce „pocházejí z vyšších segmentů“. Pravdou je, že jsou výrazně tvarované, takže tělo v zatáčkách podrží. Potěší také tenčí přední opěrky hlavy, které společně s úzkými sloupky pomáhají lepšímu výhledu z vozu.

Nové základy vyhlíží hybrid…

Interiérová revoluce je sice obrovská, není však jedinou klíčovou změnou nového Clia. Kámen na kameni totiž nezůstal ani v použité technice. Pátá generace Clia je jako první model aliance Renault-Nissan posazena na nové platformě CMF-B, jejíž vývoj probíhal od roku 2014 a ve srovnání s předchozí architekturou přináší 85 % nových dílů.

Základy jsou o zhruba 50 kilogramů lehčí, nabízí zlepšenou aerodynamiku a vyšší akustický komfort díky lepší zvukové izolaci v motorovém prostoru. Nechápejte to ale tak, že by Clio fakticky bylo o 50 kg lehčí. Nové asistenční a bezpečnostní systémy naopak nějaká kila navíc přidávají, takže dieta nakonec přinesla shození „jen“ jednotek kilogramů. Nebýt této architektury, model by se nemohl pochlubit tak širokou paletou asistentů. S předchozí platformou je zkrátka nebylo kam umístit. Dnes tedy Clio pořídíte včetně jízdního asistenta na dálnicích a v dopravních zácpách s autonomním řízením druhého stupně. A protože příští rok dorazí novinka také s hybridním pohonem, základy jsou samozřejmě připraveny na elektrifikaci.

…ale zatím si musíme vystačit s benzinem

To ale bude aktuální až za pár měsíců. Na mezinárodních jízdách v okolí portugalského Lisabonu jsme se museli spokojit se zážehovými motory. Prvně jsme vyzkoušeli verzi TCe 130, tedy nejvýkonnější motor v nabídce Clia. Čtyřválec s objemem 1,3 litru disponuje výkonem 96 kW při 5000 otáčkách a 240 newtonmetry točivého momentu od 1600 otáček. Akcelerace z klidu na stovku trvá 9 sekund a auto může pokračovat na maximální rychlost 200 km/h.

Motor vyvíjený společně s Mercedesem už známe z Capturu, Scénicu či Kadjaru, přičemž zde se páruje výhradně se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou, které nechybí ani sekvenční řazení pádly pod volantem. Jednotka vybavená filtrem pevných částic se může pochlubit kultivovaným chodem, do kabiny nepřináší žádné nežádoucí vlivy ani při dálničních rychlostech. Lehkému cliu (s daným motorem má pohotovostní hmotnost 1248 kg) dodává dostatek výkonu pro předjížděcí manévry i svižnější jízdu, jejíž největší překážkou budou pozdější reakce na sešlápnutí plynového pedálu. Tedy přesně ta věc, na kterou si u motorů vycházejících vstříc striktním emisním normám stěžujeme pravidelně.

Jinak je ale jedna-trojka v nejvyšší výkonnostní specifikaci ideálním společníkem, který se nezalekne ani dlouhých dálničních cest. Tady ale počítejte s vyšším apetitem, jenž se při ustálení tempa pohybuje okolo 6,5 litru na každých sto kilometrů.

Aktuální Renault Clio ještě nekončí: Výroba do jara 2020!

O den později se nám do rukou dostal litrový tříválec 1.0 TCe se vstřikováním MPI a pětistupňovou manuální převodovkou. Jednotka s výkonem 74 kW při 5000 otáčkách a 160 newtonmetry při 2750 otáčkách se mezi renaulty objevuje vůbec poprvé, z aliance Renault-Nissan ji však můžeme znát třeba z Nissanu Micra. Také tady musíme pochválit celkovou kultivovanost motoru. Ve městě vás tříválec nijak neobtěžuje, svůj charakter dá výrazněji najevo až na dálnici. Ani tady ale nebudete při rychlosti 120 km/h (víc nám v Portugalsku nedovolí) pociťovat úbytek jízdního komfortu. A naopak při popojíždění v městské zácpě je motor tichým a příkladným parťákem.

Nejsilnější litr v nabídce dostává veškeré moderní technologie aliance včetně turbodmychadla s elektricky řízenou regulací, výfukové potrubí částečně integrované do hlavy válců, dvojité proměnné časování sacích ventilů a povrchu stěn válců s povrchovou úpravou vytvořenou pomocí technologie Bore Spray Coating. Musím se přiznat, že jízda s tříválcem mě nakonec bavila víc. Nebo minimálně více překvapila. Motoru se sice nechce z nižších otáček, což vás nutí neustále podřazovat, v těch středních už si ale počíná na jedničku.

Možná to bylo i spoluprací s manuálem. Zapomeňte na francouzské gumové řazení, v Cliu je spolupráce s pákou příkladná. Není to sice ten pověstný manuál Hondy, i tak si ale zaslouží pochvalu. Dráhy jsou relativně krátké a jednotlivé kvalty „zapadají“ s přesností. Byť převážnou část testovací trasy druhého dne tvořila dálnice, počítadlo se nakonec odvděčilo apetitem 5,6 litru. Na okreskách s lehkou nohou se tedy klidně přiblížíte pětilitrové hranici.

Podvozkový kompromis

Na portugalských silničkách jsme vyzkoušeli různorodé podmínky a nutno říct, že ani na rozbitějších úsecích Clio nezaváhalo. Celková jízdní stabilita těží z nataženého rozvoru a tužšího naladění podvozku, takže manévry v zatáčkách zvládáte s jistotou. A pokud nejdete vyloženě pilu, nemusíte se bát nedotáčivosti ani náklonů karoserie. I na největších sedmnáctipalcových kolech lze podvozek označit za pohodlný, až opravdu velké díry mohou přinést výraznější ránu. Protože ale Cliem budete cestovat spíše v pohodovém tempu, takových situací nezažijete mnoho.

Někdo udělal z Renaultu Clio pick-up se třemi nápravami. Jak se vám líbí?

Možná vás překvapí, jak lehké je samotné řízení. Je znát, že Clio bylo naladěno na městský provoz, kde se často musíte proplétat úzkými uličkami. Tady nastavení oceníte. A ve finále si na něj zvyknete i na delších cestách napříč okreskami, protože je opravdu dobře vyvážené.

Závěr

Clio se za ty roky nestalo evropskou jedničkou svého segmentu náhodou a těžko budete hledat důvody, proč by na tento úspěch nemělo navázat i v nejnovějším provedení. Minimálně první desítky kilometrů ukazují, že i pátá generace je opravdu povedeným autem s dobře fungujícím podvozkem, širokou paletou motorů a doslova plejádou moderních technologií a asistenčních systémů. Až dorazí první testovací kusy, zaměříme se podrobněji na zcela nový infotainment. A nebudeme muset čekat zas až tak dlouho. Importér očekává úvodní várku aut v září letošního roku, kdy se také dozvíme oficiální české ceny.