Prohlédněte si ty nejpodivnější proměny Porsche 911 ve velké galerii
Porsche 911 se představilo na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1963, kde byl zcela nový model představen s označením 901, proti čemuž se ohradil Peugeot, který má třímístné číselné názvy s nulou uprostřed chráněny patentem.
Novinka uvedená jako nástupce modelové řady 356 vyvolala bouřlivé reakce, které nebyly pouze oslavné, ale i kritické. Poměrně rychle si ovšem vybudovala pověst vynikajícího sportovního automobilu, kterou si udržuje dodnes, i když v řadě svých verzí se přibližuje k vozům třídy GT.
Dnes si jen málokdo dovede představit 911 jinak než s charakteristickou siluetou a plochým šestiválcem za zadní nápravou. Přesto má tento zástupce značky Porsche ve své historii řadu vozů, které se více či méně vzdalují zažité představě o jeho podobě. Některé z nich si nyní připomeneme.
Porsche Typ 754 T7 z roku 1959 bylo jedním z vývojových kroků k první generaci 911. Na jeho detailech je to jasně patrné, z některých úhlů si ho klidně spletete s devět set jedenáctkou. Když se podíváte na Typ 754 T7 zepředu, uvidíte už osobitou příď původní 911 s kulatými světlomety a skloněnou kapotou.
Zato samotná silueta vozu je kompletně jiná než u finálního automobilu. Při přípravách na tomto prototypu se totiž počítalo s tím, že bude mít plnohodnotná čtyři sedadla. Nepříliš elegantní linie střechy nakonec vedla vedení automobily k rozhodnutí, že v této podobě se nový model do sériové výroby nedostane. Porsche Typ 754 T7 tak nakonec zůstalo jen ve fázi prototypu a dnes je jedním ze zajímavých kroků ve vývoji Porsche 911.
Porsche HLS vzniklo v roce 1966 na základech sériového Porsche 911 z roku 1964. Za pro devět set jedenáctku naprosto netypickým vzhledem stojí technické oddělení univerzity v západoněmeckých Cáchách (Aachen) v Severním Porýní-Vestfálsku, nedaleko nizozemských i belgických hranic.
V jediném exempláři postavený exemplář zaujme vedle samotných linií karoserie a detailů v podobě masivního chromovaného oblouku v oblasti B sloupku či řešení zadních partií s žaluziemi především přístupem do interiéru. Klasické dveře u Porsche HLS nahraju jeden velký díl, který se včetně střechy a oken vyklápí směrem nahoru a dopředu.
Porsche 911 Bertone, jehož premiéra se odehrála na autosalonu v Ženevě v roce 1966 mělo jisté šance na výrobu, ale díky malému zájmu ze strany zákazníků zůstalo u jediného exempláře. Stavbu vozu na základech sériového Porsche 911 z roku 1965 financoval John von Neumann, dealer vozů značky Porsche z Kalifornie.
Roadster vznikal v době, kdy Porsche již nenabízelo otevřená provedení modelové řady 356 a model 911 Targa byl naopak ještě v nedohlednu. Linie tohoto vozu plně odpovídají době vzniku i tehdejšímu stylu studia Bertone, jehož největší návrhářskou hvězdou byl v polovině šedesátých let Giorgetto Giugiaro. Ten v té době pracoval i na studii Chevrolet Testudo a sériovém modelu Fiat 850 Spider, jímž se Porsche 911 Bertone svými liniemi silně přibližuje.
Porsche 911 S Troutman & Barnes nechal v roce 1967 postavit William J. Dick, který byl v šedesátých letech spoluvlastníkem Porsche Cars Southwest v texaském San Antonio. Tento muž chtěl do nabídky zařadit Porsche, které nabídne skutečně čtyřmístný interiér a údajně oslovil samotnou automobilku, ale ta jeho přání splnit nemohla.
Rozhodl se proto, že se o stavbu takového vozu postará přímo ve Spojených státech amerických a oslovil v padesátých a šedesátých letech uznávanou karosárnu Troutman & Barnes se sídlem v Culver City v Kalifornii. Ta za základ stavby použila tehdy zcela nové Porsche 911 S, prodloužila je mezi nápravami o 533 mm a přidala druhým pár dveří, který se otevírá proti směru jízdy.
Porsche 953 se výchozí devět set jedenáctce až na vyšší světlou výšku vizuálně nijak zvlášť nevzdaluje a je vlastně známé i jako Porsche 911 Carrera 4x4. Právě díky pohonu všech kol se však tento vůz stal v osmdesátých letech netypickým zástupcem své značky, i když vlastně prošlapával cestičku modelům 959 a rovněž 911 Carrera 4.
Hlavním cílem Porsche 953 byla ovšem účast v Rallye Paříž-Alžír-Dakar v roce 1984. Porsche tehdy postavilo na start tři vozy, z nichž ten s francouzskou posádkou René Metge a Dominique Lemoyne nakonec zvítězil. Na šesté pozici pro potíže s technikou dojeli Jacky Ickx a Claude Brasseur, zatímco Roland Kussmaul a Erich Lerner náročný závod dokončili na 26. místě.
Porsche 989 z roku 1988 se mělo z prototypu proměnit v sériový model, ale nakonec byl celý projekt i pro nedostatek financí zastaven. Některá designová řešení z něj byla využita pro model 911 generací 993 a 996. Na čtyřdveřové Porsche v podobném stylu jsme si nakonec museli počkat až do uvedení modelové řady Panamera v roce 2009.
Prototyp Porsche 989 na první pohled působí dojmem, že vznikl prodloužením Porsche 911, ale ve skutečnosti se jedná od základu nově navržený automobil s vlastní platformou a v přídí uloženým osmiválcem. Ten měl podle dostupných informací objem mezi 3,6 až 4,2 l a poháněl kola zadní nápravy. Vývoj vedl Dr. Ulricha Bez a design měl na starosti Harm Lagaay.
Porsche Panamericana mělo premiéru na IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1989. Prototyp, naznačující některými detaily směr budoucího vývoje designu Porsche 911 v průběhu devadesátých let dvacátého století, byl veřejností přijat se smíšenými pocity. Důvodem bylo pro někoho tehdy až moc odvážné řešení blatníků a řadě fanoušků značky připomínala Panamericana buginu.
Ostré hrany názorů na design Porsche Panamericana za třicet let obrousil čas a dnes je vůz, pod nímž jsou podepsáni Dr. Ulrich Bez, Harm Lagaay a Steve Murkett, vnímám jako jeden z nejoriginálnějších prototypů značky Porsche. Za to vedle již zmiňovaných blatníků vděčí hojnému využití plastů a uhlíkových vláken v konstrukci karoserie se součinitelem odporu vzduchu pouhých 0,30 a rovněž zipem připevněné střeše. Technika vycházela z tehdy nového Porsche 911 Carrera 4 generace 964.
Bertone Karisma, jehož světová premiéra se odehrála v rámci autosalonu v Ženevě v roce 1994, nedává ani v nejmenším najevo, že jeho základem je Porsche 911, což znamená, že ve stupňovité zádi vozu je uložen vzduchem chlazený plochý šestiválec o objemu 3,6 litru s nejvyšším výkonem 184 kW (250 k).
Koncept, jehož silueta silně připomíná klasické sedany, v době svého představení oživil otázky kolem skutečně plně čtyřmístného vozu značky Porsche. Pár rozměrných křídlových dveří totiž nabízel poměrně pohodlný přístup ke čtveřici sedadel. Prostorové poměry ve druhé řadě sedadel byly u Bertone Karisma doslova královské ve srovnání s výchozím Porsche 911.
Rinspeed Bedouin patřil v roce 2003 mezi hvězdy autosalonu v Ženevě. Vděčil za to výchozímu Porsche 911 generace 996 i řadě originálních řešení ve svém designu i technice. V případě karoserie se sice předními partiemi poměrně jasně hlásil ke svému dárci orgánů, ale záď přitahovala pozornost zvýšenou střechou a především možností proměny čtyřmístného vozu ve dvoumístný pick-up pouhým stisknutím tlačítka na dálkovém ovládání.
Za přestavbou karoserie pak v ničem nezaostávaly ani úpravami provedené na motoru a podvozku. Pohonná jednotka Rinspeed Bedouin v podobě přeplňovaného šestiválce o objemu 3,6 l s výkonem 309 kW prodělala konverzi na spalování zemního plynu. Podvozek pak díky komponentům z produkce značky Eibach nabízel výrazné zvýšení světlé výšky pro jízdu mimo zpevněné vozovky.
Foto: Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG, Stile Bertone S.pA, Rinspeed AG, Gooding and Company, ClassicDriver.com, Pelicanparts.com, Wheelsage.org, Auto.cz
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat