TEST Kia Niro EV Style – Většinu věcí dělá skvěle

Design, interiér

Nové Niro jsme totiž vyzkoušeli již jako hybrid (HEV) i plug-in hybrid (PHEV). Připomenu, že novinka mezigeneračně povyrostla ve všech směrech, přičemž nejvýraznější nárůst hodnoty je znát na délce (+65 mm; 4420 mm) a šířce (+35 mm; 1825 mm). Rozvor náprav se natáhl o 20 mm na 2720 mm.

Ve srovnání s předchůdcem se výrazně proměnil design, který je podstatně nápaditější. A to hlavně díky několika pozoruhodným detailům, například zajímavě řešeným světlometům (zvlášť těm předním), průduchům v C-sloupcích nebo možnosti připlatit si za kontrastně lakovaný C-sloupek. U testovaného auta doplňoval karoserii v odstínu Modrá Mineral Blue, z mého pohledu nejhezčí barvě, jakou Kia pro nové Niro nabízí, leskle černý sloupek. Vypadá to možná hezky, ale také je na tomto materiálu vidět každý malý škrábaneček. I na našem voze už byly patrné „pavučinky“, zřejmě od mytí.

TEST Kia Niro 1.6 GDI PHEV Style – Eko sympaťák

Elektrické provedení se od ostatních verzí trochu liší designem předních partií - kvůli konektoru nabíjení, který je umístěn uprostřed, což je mimochodem velice praktické, dostalo EV jiný nárazník s odlišně tvarovanými „dekory“.

Digitálně i s tlačítky

Koncept interiéru odpovídá posledním modelům značky Kia. Palubní desce tedy dominuje dvojice na sebe navazujících 10,25„ obrazovek. Jedna slouží jako digitální přístrojový panel, druhá jako kontrolní displej – nebo obrazovka infotainmentu, chcete-li. Obě plochy mají hezké rozlišení a potěší dobrou čitelností. Uměl bych si ale představit, že by pravý displej byl více natočený k řidiči, aby byl lépe po ruce. Multimediální systém funguje tak, jak jsme u moderních vozů Kia zvyklí. Je poměrně svižný, přehledný a logicky uspořádaný.

Oceňuji, že výrobce v interiéru ponechal několik fyzických tlačítek, například pro vyhřívání sedadel a volantu, hezky vyřešené je také ovládání na volantu. Charakteristický prvek posledních modelů značky Kia představuje dotyková lišta pod výdechy ventilace, z obou stran zakončená otočnými ovladači. Panel zvládá dvě role - slouží buď k ovládání médií a jako zkratky k některým funkcím, nebo k detailnímu nastavení klimatizace. Mezi oběma režimy se přitom přepíná stiskem jednoho z dotykových tlačítek - a výchozí zobrazení (to pro vás důležitější) si můžete snadno nastavit podle vlastních preferencí. Tohle řešení je za mě sice horší než samostatné fyzické ovladače, ale současně o mnoho, MNOHO lepší než integrace zmíněných funkcí do infotainmentu.

TEST Kia Niro 1.6 GDI HEV – To se povedlo!

Celkově mám z interiéru pozitivní dojem, daný nejen slušnou ergonomií, ale také zpracováním, dostatečným množstvím míst, kam odložit různé drobnosti, nebo výběrem zajímavých materiálů. Kia využila například recyklovaný papír, barvu bez ropných produktů či recyklované plasty, vyrobené například ze starých rybářských sítí. Uměl bych si ale představit méně klavírního laku.

Kia Niro EV

Pro elektrické Niro jsou k dispozici dvě linie, Style a Premium, testované auto dorazilo v levnějším provedení Style. To přitom nabízí třeba Full LED přední světlomety, zadní parkovací kameru, dvouzónovou automatickou klimatizaci, přední a zadní parkovací senzory, vyhřívaná přední sedadla, vyhřívaný volant, USB-C rychlodobíjecí porty nebo bezdrátovou nabíječku telefonu. Výbava je tedy velice slušná.

A to samé mohu říct o vnitřním prostoru. S výškou 182 centimetrů jsem si našel příjemnou pozici za volantem (sedí se spíše výš), ve druhé řadě, dělené v poměru 60:40, mi pak za sedačkou nastavenou pro sebe zbývala ještě rezerva nad hlavou a zejména před koleny. Sedadla vpředu i vzadu jsou spíš měkčí, komfortní, do auta se také hezky nastupuje – i dozadu. A na rozdíl od obou hybridů vzadu nepřekáží  středový tunel, podlaha je tu rovná.

Evropské Auto roku (COTY) 2023 zná seznam osmi finalistů. Jen tři mají spalovací motor

Elektrické Niro má také větší zavazadlový prostor. Základní objem činí 475 litrů, u hybridu jde o 425 až 451 litrů, u plug-in hybridu o 348 litrů. Po sklopení zadních opěradel crossover vzadu odveze až 1392 litrů. K tomu ještě musíme přičíst 20litrový prostor pod přední kapotou, který se skvěle hodí například pro uložení nabíjecího kabelu – ten vám pak nebude překážet ve „skutečném“ zavazadelníku.

Užitečnou funkcí může být systém Vehicle-to-Device (V2D), známý už z modelu EV6, který dovoluje elektřinou z baterie vozu „pohánět“ různé spotřebiče.

Motor, jízdní vlastnosti

Sviští hezky...

Elektrické Niro pohání vpředu uložený synchronní elektromotor s permanentním magnetem, integrovaným reduktorem a olejovým chlazením, který na přední kola posílá maximální výkon 150 kW a nejvyšší točivý moment 255 Nm. Crossover díky němu akceleruje z klidu na stovku za 7,8 sekundy a rozjede se až na 167 km/h.

Projev je klasicky elektromobilní - jízda je hezky plynulá a taková hladká, motor dává spoustu „krouťáku“ od nejnižších otáček, ochotně reaguje na akcelerátor a hlavně v nižších rychlostech dodává Niru velice zajímavou a příjemnou dynamiku. Vůz tak především ve městě a v příměstském provozu působí sympaticky živě a hbitě. S rostoucím tempem sice elektromotoru elán opadá, ale pro pohotové předjíždění pomalejších aut v běžném provozu má síly vždycky dost – zvlášť ve sportovním režimu, v němž pohonné ústrojí působí nejživěji. Na dálnici je dynamika stále ještě více než důstojná.

Elektřinu motor čerpá z akumulátoru s kapacitou 64,8 kWh. Ve srovnání s předchozí generací je baterie o 22 kilogramů lehčí (váží 434 kg), má lepší účinnost a místo pěti modulů používá modulů čtyřiadvacet, což usnadňuje servis v případě poškození baterie – výměna výrazně menších modulů vyjde levněji než větších.

První svezení s Kiou Niro: Vyzkoušeli jsme všechny motorizace příjemného crossoveru

Kia tvrdí, že na jedno nabití Niro ujede podle WLTP až 460 kilometrů, v městském režimu dokonce 604 km. A udává průměrnou spotřebu 16,2 kWh/100 km v kombinovaném cyklu.

Já jsem jezdil v Praze s průměrem 17,4 kWh/100 km a mimo velká města a dálnice za 16,1 kWh/100 km. Nejhůř si elektrické Niro podle očekávání vedlo na dálnici – spotřeba činila 24 kWh/100 km. Po týdenním testu pak palubní počítač ukazoval průměr 18,9 kWh/100 km. Pro úplnost upozorňuji, že ještě nepanovala taková zima jako nyní, teploty se pohybovaly většinou mezi 5 až 12 stupni.

Kia Niro EV

A nabíjení? Niro EV zvládá maximálně jen 75 kW, v tomto ohledu mohla Kia přitlačit a nabídnout rychlejší nabíjení. Doplnit energii z 10 procent na 80 tak zvládne nejlépe za 45 minut, u 50kW stanice za jednu hodinu a pět minut – v ideálních podmínkách.

Mohu nabídnout také vlastní čísla, obě v případě 50kW nabíjení. Jednou jsem auto nechal stát u stojanu hodinu a deset minut, po návratu pak displej nabíječky ukazoval doplnění 34,471 kWh a 91procentní nabití, podruhé jsem vůz připojil během nákupu. Za 20 minut baterie získala necelých 11 kWh a odjížděl jsem s 62 procenty elektřiny.

Nejlepší je samozřejmě elektromobil dobíjet doma, ideálně na 11kW wallboxu. V takovém případě by nabíjení z „nuly na sto“ mělo trvat 6 hodin a 20 minut. Z běžné zásuvky pak 27 hodin a 30 minut.

TEST Hyundai Nexo vs. Kia e-Niro – Elektřina dvakrát jinak

… a v pohodlí

Dobrý dojem z pohonného ústrojí hezky doplnil jízdní projev. Podvozek je naladěn tak akorát, aby působil plavně a poddajně, přitom však nebyl přehnaně měkký. Na 17palcových discích obutých do pneumatik o rozměru 215/55 elektrické Niro velmi dobře filtruje nerovnosti a ani na větších výmolech kola přehnaně nebouchají, na kostkách otravně nebubnují a do interiéru prakticky nepronikají vibrace. Solidní je také odhlučnění, a to ve všech oblastech - od podvozku, od kol, aerodynamické i elektromotoru. Ano, existují ještě kultivovanější elektromobily, ale ty najdete v luxusnějších vodách.

Komfortní podvozek přitom není vyměklý, karoserii dokáže udržet pod kontrolou. To znamená, že karoserie se ani na zvlněné silnici protivně nerozkmitá, jak to elektrické crossovery s těžkou baterkou v podlaze občas dělávají. A Niro se o podvozek může spolehlivě opřít i v zatáčkách. Do nich se stáčí vcelku ochotně, podobně si vede také při náhlých změnách směru. V oblouku auto pěkně následuje stopu, aniž by se přehnaně naklánělo. Těží přitom právě i z uložení akumulátoru v podlaze mezi nápravami, které má pozitivní vliv na těžiště. A mimochodem, EV má proti ostatním verzím o 10 milimetrů menší světlou výšku, jen 150 mm.

TEST Kia XCeed 1.5 T-GDI Exclusive – Povedený kříženec

Vyloženě sportovní projev od kompaktního elektrického crossoveru snad nikdo nečeká, relativně těžké auto umí projevit svou hmotnost na brzdách nebo v ostrém nájezdu do zatáčky, při němž lze vcelku snadno narazit na nedotáčivost, svižnou jízdu však elektrické Niro zvládá s přehledem. Slušně se povedlo nastavit řízení.

Jen je občas potřeba citlivěji pracovat s plynovým pedálem, zvlášť na méně přilnavém povrchu. Okamžitý příval točivého momentu může leccos pokazit, typicky pokus o rychlý výjezd z pomalejšího „vracáku“. Buď vám pak přední kola zkrotí protiprokluz a stabilizace, nebo se po deaktivaci těchto pomocníků pneumatiky mohou nepříjemně smýkat.

Kia Niro EV

V souvislosti s řízením bych ještě chtěl vyzdvihnout způsob, jakým Kia vyřešila rekuperační brzdění. Její intenzitu řidič jednoduše upravuje pádly u volantu, přičemž může využívat úrovně od „bezodporového plachtění“ s velkou setrvačností, až po funkci i-Pedal, s níž si prakticky vystačí pouze s plynovým pedálem. Nastavení rekuperace je intuitivní, navíc díky ovládání pádly (takže nemusíte lézt třeba do infotainmentu) si jednoduše intenzitu upravíte podle aktuální jízdní situace.

Závěr

Závěr

Elektrická Kia Niro na mě udělala velice dobrý dojem, dokonce bych ji s klidným svědomím zařadil mezi nejpříjemnější elektromobily v rámci takové té „normální“ a dostupné kategorie. Jezdí hezky, je příjemně kultivovaná, má povedený podvozek, prostorný a dobře vybavený interiér, navíc přidává několik příjemných drobností, třeba zmíněné snadné nastavení úrovně rekuperace. Zamrzí snad jen 75kW nabíjení.

TEST Kia Ceed SW 1.6 CRDi MHEV 7DCT – Pohodové rodinné kombi

Současně však samozřejmě zůstávají tradiční nedostatky, které sdílí s ostatními bateriovými vozy, například potřebu mít vyřešené nabíjení nebo omezený dojezd na dálnici. A také cenu. Zařazení do kategorie dostupných elektromobilů totiž znamená cenu začínající na částce na 1.249.980 Kč. Na elektromobil těchto parametrů je to možná fajn, ale jistě se shodneme, že na kompaktní crossover jde pořád o dost peněz.

Pro srovnání, hybridní Niro ve verzi Style stojí 814.980 Kč, plug-in hybrid 1.049.980 Kč.

Plusy

• Slušná výbava
• Prostorný interiér
• Jízdní projev
• Kultivovaná jízda
• Nadprůměrná dynamika v nižších rychlostech
• Snadno ovladatelné možnosti rekuperace
• Umístění dobíjecího konektoru

Minusy

• Slabší dynamika na dálnici
• Pouze 75kW nabíjení
• Spotřeba na dálnici
• Ve srovnání s hybridy výrazně vyšší cena