Připomeňte si koncepty značky Škoda pro autosalon v Ženevě za posledních 20 let
Škoda pro autosalon v Ženevě připravila za posledních 20 let pěknou řadu konceptů. Prohlédněte si je v obrovské galerii.
Škoda za uplynulých 20 let návštěvníkům autosalonu v Ženevě představila koncepty, jejichž prostřednictvím odhalovala svou blízkou budoucnost nebo jen prezentovala schopnosti svých designérů. Zavzpomínejte na ně od těch nejmladších z loňského roku až po ty nejstarší z prvních let 21. století.
Škoda Vision iV je podle automobilky konkrétním pohledem na budoucí elektromobily z Mladé Boleslavi. Koncept, jehož výstavní premiéra se odehrála v Ženevě v roce 2019, představuje 4665 mm dlouhý, 1926 mm široký a 1613 mm vysoký crossover s karoserií kupé, který je postaven na platformě MEB, speciálně vyvinuté pro použití v elektromobilech.
Dvojice elektromotorů (jeden u přední, druhý u zadní nápravy) poskytuje systémový výkon 225 kW. Škoda Vision iV zvládne akceleraci z 0 na 100 km/h za 5,9 s. Maximální rychlost je zde omezena na 180 km/h. Lithium-iontové baterie s kapacitou 83 kWh umožňují dojezd až kolem 500 km podle metodiky WLTP. Na 80 % kapacity je pak lze nabít za 30 minut.
Škoda Klement měla premiéru v Ženevě v roce 2019 jako koncept jednostopého vozidla pro takzvanou udržitelnou mikromobilitu ve městě. Na první pohled působí jako moderní jízdní kolo. Namísto pedálů s řetězem pohánějícím zadní kolo má však tento koncept v náboji kola integrovaný elektromotor s výkonem 4 kW, umožňující dosažení nejvyšší rychlosti 45 km/h.
Napájení elektromotoru je řešeno ze dvou lithium-iontových baterií, každá s 52 články. Jejich celková kapacita činí 1250 Wh. Výrobce udává normovaný dojezd vozidla 62 km. Baterie je možné nabíjet ze zásuvky 230V/50 Hz, přičemž je lze z vozidla vyjmout. Současně se ale nabíjejí také rekuperací při brzdění vozidla. Hmotnost stroje činí 25 kg.
Škoda Vision X se jako předobraz modelové řady Kamiq představila během autosalonu v Ženevě v roce 2018. Koncept s rozvorem náprav 2645 mm a celkovou délkou 4255 mm tehdy mimo jiné zaujal zářivě zeleným lakem karoserie. Automobilka je pojmenovala FlexGreen a uvedla, že má 19 vrstev.
Unikátní je hybridní pohon, Vision X totiž kombinuje zážehový čtyřválec 1.5 G-TEC o výkonu 96 kW a 250 N.m, který je upraven pro spalování stlačeného zemního plynu. Pohon zadních kol zajistil elektromotor o výkonu 20 kW a točivém momentu 70 N.m, který pomáhá hlavně při rozjezdu. Mezi předními a zadními koly není mechanická vazba, což znamená, že Vision X umí být předokolka, zadokolka či čtyřkolka při zapojení obou pohonů.
Škoda VisionS se ve světové výstavní premiéře představila na autosalonu v Ženevě v roce 2016 a odhalilo podobu modelu Kodiaq. Koncept velkého SUV s celkovou délkou 4700 mm, šířkou 1910 mm a výškou 1680 mm byl postaven na platformě MQB s rozvorem 2790 mm.
Pohon konceptu tvoří čtyřválec 1.4 TSI o výkonu 115 kW a 250 N.m, který podporuje elektromotor s výkonem 40 kW a 250 N.m, zatímco kola zadní nápravy roztáčí elektromotor s 85 kW a 270 N.m. Systémový výkon dosahuje 165 kW. Škoda VisionS akceleruje z 0 na 100 km/h za 7,4 s a dosahuje maximální rychlosti 200 km/h.
Škoda Vision C při své premiéře během autosalonu v Ženevě roku 2014 poodhalila podobu nové generace modelu Superb. Při představení tento koncept upoutal pozornost především svým designem. Přitažlivě zapůsobilo střídání měkkých, lehce konturovaných, konkávních a konvexních ploch a ostrých, přesných linií. Příď působí sebevědomě a dynamicky zároveň, záď dostala radikální zakončení.
Pod kapotou studie Vision C se skrývá přeplňovaný zážehový čtyřválec 1.4 TSI s výkonem 81 kW, který je konstruován pro spalování CNG i benzinu. Tenhle turbomotor při provozu na zemní plyn spotřebuje pouze 3,4 kg, respektive 5,1 m3 zemního plynu na 100 kilometrů, což odpovídá emisím CO2 ve výši pouhých 91 g/km.
Škoda Vision D představuje pětidveřový liftback, jehož karoserii charakterizují velmi čisté linie. Při představení tohoto konceptu bylo uvedeno, že má působit především svým vzhledem a nepředstavuje konkrétní budoucí sériový model, ale realita byla poněkud odlišná.
Škoda Vision D se nakonec stala ochutnávkou vzhledu modelu Octavia generace s interním kódem 5E. Do sériové výroby totiž právě díky tomuto modelu zamířila řada linií i detailů od řešení masky chladiče až po provedení koncových svítilen, jimiž se při své premiéře na autosalonu v Ženevě roku 2011 pyšnil koncept sněhobílého hatchbacku.
Škoda Yeti se veřejnosti poprvé představila v podobě konceptu na autosalonu v Ženevě v roce 2005. V souvislosti s originálně tvarovaným SUV bylo tehdy zmiňováno, že navazuje na studii Roomster z roku 2003. Na původní světle modrý ženevský koncept Škoda Yeti navazoval oranžový pick-up pro autosalon ve Frankfurtu nad Mohanem a sériový model Yeti byl představen v roce 2009.
Koncept při své premiéře vedle vlastního vzhledu zaujal i řadou praktických řešení. Mezi nejzajímavější z nich patřil jediný přední stěrač, v klidové poloze schovaný v pravém A-sloupku a vedený dvěma paralelními kolejkami v pravolevém směru. Nápadité bylo i dělené zadní víko, jehož spodní část je dvouvrstvá, umožňující samostatné sklopení vnější části a její použití např. jako nosiče na kolo.
Škoda Tudor se zařadila mezi nejatraktivnější premiéry autosalonu v Ženevě roku 2002. Designéři vozu vetknuli zajímavý profil s netradičně zkoseným zadním bočním oknem a masivním zadním sloupkem. Záď s prvky tehdejší Octavie a Superbu oživil na víku zavazadelníku honosný nápis Tudor. Zpracování konceptu bylo blízké sérii, ale do výroby tento vůz nezamířil.
Pod kapotou pracoval vidlicový šestiválec o objemu 2,8 litru z první generace modelu Superb, který byl naladěn na 142 kW a 280 N.m. Díky němu mělo plně funkční kupé akcelerovat z 0 na 100 km/h za 7,9 sekund a jet nejvýše rychlostí 237 km/h. Ve srovnání se sériovým sedanem se Tudor lišil sníženým podvozkem a sportovním naladěním odpružení.
Foto: Škoda Auto, Auto.cz
