Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Bitter CD (1973)
Bitter CD (1973)
Bitter CD (1973)
Bitter CD (1973)
190 Fotogalerie

Auto Bild vybral 15 nejhezčích klasik, výběr je velmi různorodý

V pestrém výběru německých kolegů se stále nejde pár kousků, které jsou dostupné i smrtelníkům.

Vnímání krásy je vždy silně subjektivní záležitostí, přesto se řada lidí dokáže shodnout alespoň na základních ideálech krásy. Výběr nejhezčích klasických automobilů od našich německých kolegů z magazínu Auto Bild tak zahrnuje řadu kousků, na kterých se nejspíš většina fanoušků historie motorismu shodne.

Mezi následujícími patnácti vozy, které jsou seřazeny postupně až k nejhezčímu, se přitom objevují jak známé ikony historie automobilového designu, tak i modely méně známých značek. Cenové rozpětí pak zahrnuje jak vozy stále dostupné i smrtelníkům (alespoň v jistých motorizacích), tak i stroje, za které se dnes na aukcích platí i desítky milionů.

Video placeholder
Martin Vaculík a Alfa Romeo 166 • Auto.cz

Na patnáctou příčku zařadili němečtí kolegové model Bitter CD, který bude patřit k těm méně známým. Německá značka Bitter se proslavila přestavbami vozů Opel a v minulosti už jsme se jí také náležitě věnovali. Konkrétně model CD pak němečtí kolegové oceňují pro klasickou siluetu Gran Turisma.

Pod jeho protáhlou přídí, symbolizující výkon, se ukrýval motor V8 od Chevroletu. Světla byla vyklápěcí, malé reflektory se však ukrývaly i v tmavé masce, přivádějící vzduch k chladiči. Elegantní boční linku vozu pak jen lehce narušují podběhy, zatímco linie střechy vytváří dojem prostorné kabiny a elegantnosti vozu.

Před vozem Bitter CD se umístil Peugeot 205, který jistě netřeba dlouze představovat. Zvláště pak v jeho ikonické sportovní verzi GTI. I klasická dvěstěpětka však dokáže zaujmout svými kompaktními tvary a velmi kolmou přídí i zádí. Hranaté tvary světel navíc vpředu i vzadu propojuje elegantní žebrování. Stylové hliníkové disky však byly vyhrazeny jen verzi GTI. Právě Peugeot 205 ale stále patří mezi dostupnější vozy.

Ferrari 365 GTB/4 patří v otázce ceny spíše k druhému extrému. Po stránce vzhledu pak němečtí kolegové oceňují zejména jeho výraznou příď, které dominují světlomety za plexisklem, na které navazují velké blinkry. Na silnicích tak o sobě dává vůz jasně vědět. Ferrari 365 GTB/4 navíc potěší i jednoduchými úhlednými tvary bez nesmyslných triků a krátkou zádí s decentním spoilerem.

Téma Chevrolet jsme načali již u modelu Bitter, na jedenáctém místě se pak umístil Chevrolet Corvette C2 – stylové sportovní kupé s ikonickým zadním děleným oknem. Podle Auto Bild je právě tato verze Corvette vůbec nejkrásnějším Chevroletem, který zaujme agresivním vzhledem, svalnatou karoserií, děleným zadním oknem, přídí připomínající žraloka i specifickou technikou. Karoserie je totiž vyrobena z vyztuženého kompozitu a pod kapotou byly motor V8 o výkonu až 550 koní.

Od americké legendy ale zpět k méně známé německé značce. Na desátou pozici totiž Němci umístili elegantní Borgward Isabelle Coupe z roku 1956, které zaujme elegantními klasickými tvary, chromovanou maskou a kulatými světlomety nebo dvoubarevným lakováním karoserie.

S další příčkou zůstáváme stále v Německu, posouváme se však o pěkných pár let do budoucnosti. Na devátém místě si totiž podle Auto Bild zaslouží skončit BMW řady 5, konkrétně generace e28. Poslední BMW se žraločí maskou (nakloněnou vpřed) stále zaujme svými jednoduchými a čistými tvary, čtyřokými světlomety (s dvěma páry reflektorů jiných velikostí), chromovanými zadními světly a jednoduše správnými proporcemi.

O stupínek výš skončila extravagantní čtyřdveřová Lancia Gamma Coupé, která díky protaženému D-sloupku vypadá ještě delší, než ve skutečnosti je. Designéři Lancie se na tomto hatchbacku elegantních tvarů opravdu vyřádili a díky kombinaci trojúhelníkových zadních světel a předních světlometů spojujících kulaté a hranaté reflektory si příď ani záď tohoto modelu rozhodně s ničím nespletete. Ostatně i boční profil je zkrátka jedinečný.

Na sedmou příčku vystoupal Fiat 2300, který je oceňován jako limuzína klasických tvarů (s tzv. tříprostorovou karoserií) a charakteristickou maskou. Karoserii zdobí spousta chromu, o pozornost si říkají přední světlomety a nezmínit nelze ani hrátky s lichoběžníkovými tvary v kabině. Fiat 2300 přitom nezaujal pouze svým vzhledem, ale také řadovým šestiválcem pod kapotou.

Výjimečný design ovšem podle kolegů z Auto Bild nabízí i Buick Invicta, konkrétně model z roku 1959. Jeho příď je možná usedlejší, při pohledu na jeho záď však rychle zaujmou výrazná zadní křidélka, která v kombinaci s malými svítilnami působí ještě mohutněji. Designéři navíc vozu nadělili panoramatická skla vpředu i vzadu a zbavili se B-sloupku, což ještě umocňuje prostornost kabiny čtyřdveřového sedanu. Jeho eleganci pak podtrhuje bohaté zdobení chromem a nechybí ani pneumatiky s bílým pruhem

Těsně před finálovou pětkou se umístil Mercedes W111, který opět patří k vozům, které jednoduše není třeba dlouze představovat. Vůz už na první pohled zaujme svými proporcemi a bohatým prosklením, které nenarušuje ani B-sloupek. Mezi další oceňované detaily patří výška oken, přední světlomety, koncová světla nebo lehké protažení podběhu zadního kola.

Na pátou příčku umístil Auto Bild ikonu mezi americkými muscle cars: AC Cobra 427. Otevřený roadster s agresivní přídí, plochými boky, výrazně vystouplými blatníky a elegantní zádí doslova přetéká výkonem již na první pohled. Obzvlášť ve verzi s výfuky vytaženými na bok, podél karoserie. Všeříkající design, který v sobě odráží sílu jako málokterý vůz, v řidičích okamžitě probouzí chuť se jet projet. Není divu, že je tento design tak často kopírován.

Od brutálních výkonů ale zpátky do světa, kde forma následuje funkci. Čtvrtá příčka totiž byla přisouzena Volkswagenu Beetle, respektive jeho prvním generacím. Ty prozradí například oválné zadní okno rozdělené příčkou, díky kterému si původní brouk vysloužil mimo jiné označení Pretzel Beetle, tedy preclíkový brouk. Ikonické tvary vozu přitom vyhází z návrhů vytvořených již v třicátých letech, což jen potvrzuje nadčasovost designu, který se v šedesátých letech stal i součástí pop-kultury a mnohdy i uměleckým objektem.

Ovšem zatímco brouk byl uměním uvolněných šedesátých let, Mercedes 540 K Compressor Special Roadster je úchvatné umělecké dílo předválečné éry, kterému po právu patří třetí místo. Stačí se zadívat na jeho dlouhou kapotu, lemovanou ještě delšími a elegantně prohnutými blatníky, dělené čelní sklo, dveře se zadními panty, chromovanou masku s dvěma kulatými světlomety. Tenhle Mercedes je zkrátka honosností na kolech.

Zcela jinak, ovšem neméně krásný, je však i Nash Airflyte, který během premiéry v roce 1949 způsobil pořádný rozruch nejen mezi konkurencí. Díky svým oblým tvarům vůz nabízel skvělou aerodynamiku, díky které proplouval vzduchem. Designérům se však podařil vytvořit také vyvážené proporce, elegantní vzhled a čisté plochy. Stylově ukrytá dní kola zřejmě také pomáhala aerodynamice, částečně zakrytí předních kol však výrazně omezovalo manévrovatelnost a k otočení tak vůz potřeboval pořádně prostranství.

První příčka pak nejspíš nikoho nepřekvapí. Podobně jako řada jiných výběrů, také německý Auto Bild postavil na první příčku svého výběru nejhezčích klasik Jaguar E-Type, konkrétně kupé první série. Důvody jsou přitom stále stejné. E-Type zaujme geniálními proporcemi s dlouhou kapotou, decentní přední maskou, zakrytími předními světly, drobnými zadními světly, skromnou kabinou, atd. Podle německých kolegů je na tomhle autě jednoduše všechno správě. Ani tvary podběhů nebo výfukový systém – nic z toho jednoduše nemohlo být navrženo krásněji.