Líbí se vám MPV? Kdysi úspěšná kategorie se možná vrátí
Jedna roky strádající kategorie aut se možná nadechuje ke zcela novým exhibicím. Na návrat masově vyráběných modelů to však nevypadá.
Zatímco průměrná evropská rodina čítala v šedesátých letech zhruba tři členy, dnes je to asi 2,3 osoby, přičemž zároveň roste počet jednočlenných domácností. I tenhle fakt jistě hrál roli při radikálním sešupu zájmu o kdysi tak vzývanou a dlouhodobě úspěšnou kategorii velkoprostorových vozidel.
Nyní se však situace možná obrací. MPV i při velké kapacitě kabiny vypadají přijatelněji než mnohá SUV a umožňují větší variabilitu, což se hodí rovněž směrem k budoucímu autonomnímu provozu. Respektive k pohonu na elektřinu, neboť díky obecně vyšší stavbě lze používat platformy s tlustšími bateriovými segmenty.
Nereálně se nejeví ani případné odvození třeba kempinkových verzí a díky nedynamickým tvarům úplně nebije do očí případná střídmá motorizace. Přičemž stále rostoucí počet osob, které u automobilů více zajímají přednosti a výdobytky prostého pobytu na palubě před kratochvílemi zprostředkovanými jízdou, vozům s prostornou a vzdušnou kabinou (kterou lze například ještě plně otevřít na celém jejím boku) také hraje do karet. Zároveň nesmíme opomíjet ani aspekt stárnutí populace: boubelaté karoserie s velkými dveřmi, (natáčecími) sedadly příjemně vysoko, rovnou podlahou kabiny a s mimořádně kvalitním výhledem musejí takovým šedesátníkům vyhovovat velmi dobře. A stejně tak také handicapovaným, jimž navíc mohou výrazně pomoci také boční dveře řešené jako posuvné.
MPV je také kategorie, kde cykly obměňování generací nemusejí běžet v tak zběsilém rytmu jako jinde (což rovněž souvisí s vyšším věkem jejich uživatelů). Pro automobilky je to velká úleva, na druhou stranu je u těchto vozidel typické určité předržování jejich majiteli, takže na trh ojetin se posléze dostávají kusy v docela bídné kondici. Opakovaně to potvrzují například žebříčky populárního TÜV Reportu.
Zároveň je tu však fakt, že víceúčelové modely se v podstatě nyní odrážejí ze samotného dna. Když si totiž člověk projde relativně nedávnou historii, vidí tu v podstatě jen nedozírnou řadu konců. Začít můžeme mezní kapslí Peugeot 1007 nebo revolučním Fiatem Multipla či Renaultem Modus, pokračovat přifouklým Volkswagenem Golf Plus nebo Lancií Musa, pak se otřít o kdysi velmi populární Opel Meriva, Mazdu 5, spíše crossover Mercedes-Benz R nebo o povedený zámořský pokus Chevrolet Orlando a skončit u takových legend, jako je Renault Espace, Renault Avantime, Citroën Picasso, Ford S-Max či Volkswagen Sharan – pokaždé jde o model, který skončil úplně, případně se změnil v něco jiného (Espace). Nestor Chrysler Voyager, jenž už překonal hranici patnácti milionů prodaných kusů, se sice nadále drží, ovšem to jde o americký trh…
Přitom velkoprostorová karoserie přitahovala pozornost již v začátcích motorismu, respektive se v průběhu let objevila řada nápadů, jak ji dále posunout. Už v roce 1914 si hrabě Marco Ricotti objednal stroj na bázi Alfy Romeo 40/60 HP - milánská karosárna Castagna vytvořila kapkovité MPV pro až osm osob. Český architekt Adolf Loos je například autorem skici vozu Lancia se záďovou nástavbou, jež se dá považovat za jeden z prvních návrhů karoserie MPV vůbec! Další architekt, Američan Richard Buckminster Fuller, zase navrhl aerodynamický vůz Dymaxion podobný trupu letadla se záďovým podvozkem. V roce 1989 vznikla studie Plymouth Voyager III, jež měla podobu dvoudílného automobilu, který měl osm kol a jeho přední část mohla fungovat jako samostatný vůz. K tomu přišly superkřižníky od Bertoneho nebo Giugiara, případně studie Ford Airstream či Citroën Tubik, u nichž se otevíral celý pravý bok.
Jenže nic z toho nepomohlo, bezpečněji a dynamičtěji působící SUV začala zhruba od roku 2010 ukrajovat stále větší porce. Jestliže před patnácti dvaceti lety nastřádala Amerika a Evropa skoro čtyři miliony kupců MPV, předloni půl milionu (300.000 plus 200.000). Podobný scénář se odehrál v Číně, i když se zde se už trend obrací. Na vše samozřejmě reagují také výrobci: když před dvaceti lety držela MPV pětinu evropského trhu, vývoj běžel na plné obrátky, nyní – když je podíl kategorie desetkrát menší – to na žádnou hitparádu nevypadá.
Mimochodem jedním z důvodů úpadku bylo kdysi též přesvědčení hlavně prémiových výrobců, že je mnohem snazší přesvědčit zákazníky k přechodu do tehdy stále ještě relativně nové kategorie SUV než jim zkoušet nabídnout sice obecně zaběhnuté, ale právě u Audi a spol. naprosto nové vozy MPV.
O úplném konci velkoprostorových vozidel se však v žádném případě mluvit nedá. Zdá se totiž, že čerstvou krev by mohly dodat čínské značky, které vidí prázdné místo na trhu. Zbystřila též kdysi zatvrzelá oblast luxusní individuální dopravy, které již sedany přestávají stačit, respektive na nich již nebazíruje nová skupina jejích zákazníků. Těm se líbí třeba možnost vytvořit vzadu zcela separátní mix pracovního, zábavního a relaxačního prostoru. První zástupci nové éry už jsou vidět: Volvo EM90 nebo Lexus LM, jenž se prodává také u nás. Další novinka přijde od Mercedesu, kde již probíhá zimní testování, jiné možná z mnohem nečekanějších adres.
Třeba od Porsche! V roce 2018 vznikl relativně málo propagovaný koncept Renndienst, přičemž idea MPV se hodně zamlouvá například Peteru Vargovi, šéfdesignérovi pro exteriéry. Technický základ by mohlo dodat velké SUV K1, jež má přijít za dva roky.
Další šok by mohla zařídit Alfa Romeo. Zde se prý stylista Alejandro Mesonero-Romanos nechává inspirovat historickým modelem Autotutto/Romeo, který je ale nepokrytě užitkový. Pokud nové MPV u Italů vznikne, bude samozřejmě luxusní a sportovní. O velkoprostorovém modelu však minimálně uvažují také další výrobci, soudě aspoň podle nejrůznějších konceptů. Například Mini (Vision Urbanaut), Nissan (Hyper Tourer) nebo Mitsubishi (expediční D:X).
Odlišné směřování pak může představovat kategorie MPSUV, tedy vozy se vzdušností a variabilitou velkoprostorových aut, avšak s profilem spíše odkazujícím na SUV. Sem se řadí třeba čínská dvojice Zeekr 009 a Leapmotor C16, případně Kia Carnival. Mimochodem Leapmotor by mohl hrát roli reprezentanta v kategorii MPV za celý koncern Stellantis (který je jeho významným akcionářem), protože to zatím nevypadá na to, že by se chystaly civilnější souputníci Citroënu Berlingo a spol.
Již několikrát zmiňovaní Číňané však mohou naservírovat mnohá další překvapení - kategorii MPV se totiž vedle výše uvedených značek dále věnuje například GAC, Geely, Li Auto, BYD nebo Voyah. Jasným vrcholem v tomto směru je zatím vize společnosti Xpeng AeroHT, což je odnož Xpengu zaměřená na létající automobily. Její koncept šestikolového MPV s kempinkovým vybavením totiž v zádi obsahuje oddělitelný skládací dvoumístný dron!
Bez vlivu nemusí být ani postoj některých subdodavatelů, především výrobců sedadel, vyspělých audiosystémů či střešních oken. Ale projevit se může i oblast zcela oddělená. Stále rostoucí zájem o soukromé lety a letadla, respektive o výrazné pohodlí na jejich palubě vede k tomu, že klienti této dopravy požadují stejnou úroveň také na čtyřech kolech.
Jaké překážky by možný aspoň malý boom velkoprostorových vozů měl očekávat? Skoro vše naznačuje, že pokud se budou MPV vracet, bude to především v nejvyšší, a tudíž nejdražší kategorii. Nijak levné automobily žádné zástupy zákazníků nenalákají. Další nepříjemností by pak mohly být různé poplatky a daně (první registrace, vjezd do zelených zón, užívání dálnic) zavedené kvůli regulaci vozidel SUV. Ta jsou velká a těžká, což ovšem platí také pro MPV.
Je mimochodem zajímavé, že nejvíce zatím letí sedmimístná MPV, přitom třeba v Evropě je průměrná obsazenost auta 1,7 osoby…
Zdroj: Auto Tip, video: Volvo
