Litrová válka: Jak se navrhuje a měří kufr auta?

Objem kufru patří k ostře sledovaným parametrům nejen u zákazníků, ale významnou roli hraje i v testech Světa motorů a nejednou rozhodl i jinak vyrovnaný duel. V tabulkách technických údajů vždy čtete hodnoty udávané výrobcem. Možná jste si sami všimli, že ne vždy se číslo obejde bez hvězdičky uvozující poznámku. Způsobů, jak zavazadelník změřit, je více. Záleží na každé automobilce, jakou cestou se vydá. Za samozřejmý standard je považována metodika VDA, ale ne všichni na ni sázejí, a hlavně v rámci jejích benevolentních mantinelů lze nalézt finty, jak si k nějakému tomu litru do prospektu pomoci. Že jej zákazník v praxi třeba vůbec nevyužije, je věc jiná. Norma byla dodržena a to je hlavní.

Konkurenční boj je tvrdý, takže jakákoli cesta vedoucí ke zviditelnění může přijít vhod. Občas tak při psaní testů narazíme na to, že nejsme schopni zjistit takový objem kufru, který by byl poměřitelný s ostatními auty. A byla by křivda tvrdit, že taková automobilka lže. Prostě se jen z nějakého důvodu rozhodla uvádět výsledky podle jiného standardu než ostatní.

Odborníci: Německý autoprůmysl je v ohrožení, končí zlatá éra

Navíc je potřeba zmínit zásadní skutečnost, že objem zavazadlového prostoru nepatří k homologačním údajům. „Žádná instituce námi uvedený údaj neověřuje, jako je tomu například u spotřeby paliva a emisí. Stanovený objem kufru se ale zanáší do mezinárodní databáze, ke které mají přístup všechny automobilky. Vždy tedy existuje možnost, že někdo nebude našemu měření věřit a některý náš model si přeměří,“ vysvětluje Ladislav Kraus, který ve Škodě navrhuje kufry už čtvrt století. „Je tedy otázkou cti a čistého svědomí, abychom uváděli hodnotu, o které jsme přesvědčeni, že k ní může při splnění podmínek normy dojít každý,“ vysvětluje Kraus postoj české automobilky. Níže se dozvíte, jaká je obvyklá a méně běžná praxe při počítání objemu, jaké kličky jsou schopny automobilky vymyslet a proč se ve Škodovce nevzdávají lidské práce, byť počítače dnes umějí hotové zázraky.

A na závěr se můžete ponořit do rozsáhlé kufrové hitparády napříč všemi tržními třídami aut.

Jak se měří: Metodika VDA

Naprostá většina automobilek měří objem kufru metodikou VDA (Verband der Automobilindustrie, německá Asociace automobilového průmyslu) se standardem DIN 70020 (DIN = Deutsche Institut für Normung, tedy Německý institut norem). Tento postup byl následně zahrnut i do mezinárodního standardu ISO 3832, platnost zmíněné normy však v roce 2005 skončila bez náhrady. Metodika VDA spočívá ve vyplnění zavazadlového prostoru kvádry o rozměru 200 x 100 x 50 mm, tedy o objemu 1 litr, a jejich spočtení. Aby to ale nebylo tak jednoduché, definuje VDA celou řadu měřených objemů – s různou konfigurací sedadel, po kryt, po strop atd.

Nová Škoda Octavia 4 oficiálně: Prohlédli jsme ji naživo do posledního detailu. Bude to hit

Objem, který se automobilky rozhodly uvádět nejčastěji a jenž nejlépe vystihuje skutečnou využitelnost kufru, se označuje V210. Je definován jako prostor za druhou řadou sedadel do výšky krytu nebo horní hrany zadních opěradel. Výrobci si mohou vybrat, kam chtějí měřit. Nedílnou a regulérní součástí objemu V210 jsou i dodatečné objemy V209, mezi které patří prohlubeň pro uložení rezervy a nářadí nebo nejrůznější boční schránky. Podmínkou pro započítání je volný přístup. Druhou nejběžnější hodnotou je objem V214, tedy prostor za první řadou sedadel měřený až do stropu. Obvykle se mu říká maximální objem. Měří se tak, že přední sedadla jsou nastavena do normou dané pozice, za nimi se vztyčí kolmice a vše od ní dozadu se vyplní kvádry. Zajímavostí je, že do objemu V214 se započítává i prostor pod předními sedáky, pokud je po sklopení zadních sedadel přístupný.

Jak se měří: Metodika SAE

Druhá běžná norma pro stanovení objemu kufru pochází od americké Asociace automobilových inženýrů SAE (Society of Automotive Engineers) a logicky ji nejčastěji používají zámořští výrobci. Opět využívá skládání nákladu, v tomto případě jde ale o set kvádrů sedmi velikostí od 5,6 do 67,5 litru, které simulují běžná zavazadla. Dříve se do aut skládaly i dva golfové bagy, od toho ale automobilky postupně upustily. Jiné kvádry samozřejmě dávají jiný objem, vzájemně jsou tedy hodnoty dle VDA a SEA nepoměřitelné. Navíc si Američané příliš nepotrpí na krycí plata ani rolety, řada aut je nemá vůbec, některá za příplatek. Spousta vozů tedy udává pouze objem měřený sice za druhou řadou sedadel, ale až ke stropu. A jen zřídkakdy se dá vypátrat, jestli tomu tak skutečně je.

Jak vypadat větší

Například u značek Citröen, Peugeot, Jaguar nebo Land Rover můžete v prospektech narazit kromě hodnot VDA také na nápadně větší objemy kufru stanovené metodou tekutin, případně mokrou metodou. Jde o čísla získaná v počítačovém programu, který jako by dokonale vyplnil celý kufr vodou. V podstatě tak jde o nejpřesnější možný údaj, který má ovšem háček. Většina výrobců takové číslo neuvádí, hodnotu tak není s kým poměřovat. Jedinou výhodou může být skutečnost, že v katalogu vypadá velké číslo skvěle – nelže, ale současně neříká nic ve vztahu ke konkurentům.

Německá schizofrenie: Ekologická posedlost vs. rekordní prodeje SUV

Je to fair play?

V honbě za litry objemu se automobilky někdy uchýlí k praktikám, které sice neodporují normě, ale balancují na hraně fair play a skutečné využitelnosti zavazadlového prostoru. Každý si o nich můžeme myslet své. Nebudeme nikomu sahat do svědomí, ale podle zákulisní šuškandy například jeden výrobce vyskládal cihličky až k horní hraně výstupku držícího bezpečnostní pás. Jiný měl zase měřit po demotování přišrobouvaného plastového organizéru, který je běžnou součástí vozu.

Rozhovor: Naši lidé jsou lepší než počítač

Jak se v automobilce Škoda rodí kufr nového modelu, nám exkluzivně prozradil Ladislav Kraus, vedoucí vývoje vnitřního obložení a zavazadlového prostoru.

Jak ve Škodě měříte objem zavazadlového prostoru?

Po vstupu do koncernu Volkswagen jsme hledali metodiku, která bude dlouhodobě vysvětlující, kontinuální a široké veřejnosti podá smysluplné hodnoty. Proto kdysi padlo rozhodnutí, že budou všechny značky koncernu měřit výhradně podle normy ISO 3832, nebo chcete-li DIN 70020. Tedy za pomocí kvádrů 200 x 100 x 50 mm vyskládaných do kufru.

Při vývoji nové škodovky se snažíte dosáhnout zadaného cíle, nebo postavíte auto a pak jej změříte?

Z předvývoje dostaneme přehled konkurentů včetně jejich parametrů a také objem kufru, který by měl být jednou uvedený v prospektu. Tou dobou už víme, jaké budou podběhy či převisy, a začínáme si v počítači modelovat design kufru. Když je hotovo, trvá asi den a půl, než ve speciálním programu do daného prostoru naskládáme virtuální normované kvádry. Tak získáme první představu, jestli jsme schopni cíl splnit. Například u nové Octavie Combi bylo zadáním 620 litrů základního objemu a už počítačový model sliboval 633 litrů. Takže jsme v klidu pokračovali a nemuseli dělat žádná zásadní opatření.

A kdybyste cíle nedosáhli?

Pak musíme optimalizovat – možností je celá řada od tvaru stěn přes rádius čalounění po výšku krycí rolety. Tady ale musíme být opatrní, protože nesmíme zasahovat do výhledu zpětným zrcátkem. Při návrhu auta souvisí všechno se vším.

S octavií jste se trefili, takže co následovalo?

Pak se začíná rodit fyzický prototyp. Do něj už skládáme skutečné kvádry, pěkně vrstvu po vrstvě přesně podle počítačového návrhu. Překvapivě většinou dosáhneme ještě o něco lepšího výsledku. Máme zkušený tým, který dokáže složité tvary třeba kolem podběhů obestavět efektivněji než počítač. Pomůžeme si třeba jen o jednotky procent, ale v celkovém objemu jsou to velká čísla. Některé značky tento krok vypouštějí a za výsledný objem prohlásí číslo z počítače. Pro Škodu je ale kufr jedním z klíčových parametrů, takže se snažíme k jeho návrhu přistupovat co nejpečlivěji. A když víme, že díky šikovným a zkušeným lidem máme na víc, tohoto postupu se nevzdáme.

Poprvé za volantem modernizované Škody Superb, 2.0 TDI Evo nadchlo. A co Scout?

Prototypem kufru pro vás práce končí?

Ještě ne. Pak se nám do ruky dostane hotové předsériové auto z finálních materiálů, které znovu „litrujeme“. Využíváme zkušeností z předchozích cyklů a snažíme se hledat možné rezervy. V této fázi stále lze navrhovat drobné změny třeba ve tvaru koberce. Když si můžeme jednoduše pomoct byť jen k jednomu litru, jdeme do toho. Ale vždy čistě a férově.

Octavia Combi má nakonec kufr o objemu 640 litrů. Kde se vzaly, když cílem bylo 620 a model hlásil 633?

Během vývoje se změnila situace a cíl se zvýšil. Přepracovali jsme tedy výplň prohlubně pro rezervu, vzdali se některých nápadů a navrhli ji tak, aby se k veškeré povinné výbavě vešlo ještě pár litrů. Nesmíte zapomenout, že doplňkové objemy V209 jako prohlubně a kapsy tvoří součást normovaného základního objemu V210.

Škoda Octavia Combi 1.5 TSI ACT – Revoluční, nebo stejná?

Škoda už dlouho udává hezky kulaté hodnoty objemu. To vám tak vycházejí, nebo zaokrouhlujete?

Musíme-li zaokrouhlit, pak eticky do prostoru jistoty. Po pravdě se ale od začátku snažíme trefit do hezkého čísla. Kdybychom naměřili 633 litrů, mrzelo by nás to zakulacovat na 630, což by lépe vypadalo v katalogu. To se radši od začátku snažíme docílit vyšší kulaté hodnoty.

Proč mají některé modely krycí plato, jiné obvyklou roletu a další zase různá inovativní řešení?

Řešení se odvíjí od typu karoserie a samozřejmě také od cenové kategorie. Roleta je komfortnější, ale také dvakrát dražší než pevné plato. Svinovací roleta bývá typická pro kombi, kde se předpokládá častější využití kufru pro převoz většího nákladu, a vyklápění plata zavěšeného na víku by většinou ani nebylo technicky možné. U hatchbacků s kratší zádí je naopak plato optimální. V případě SUV záleží na designu zádě a přístupu vývojářů. Například u karoqu jsme se snažili nabídnout nějakou praktickou zajímavost. Proto jsme pro verzi s variabilními sedadly vymysleli roletu zavěšenou na pátých dveřích. Není s ní při nakládání potřeba jakkoli manipulovat, a ještě je po vysunutí ve spodní části průhledná. Takže řidič vidí, co se za autem děje, když si třeba děti vykládají zavazadla.

Povinná výbava auta: Co mít s sebou? A co už není potřeba?

Existuje nějaký předpis na výšku, do které se musí otevírat víko kufru? Případně také pro nákladovou hranu?

Legislativa nic takového nekomentuje, nicméně v rámci koncernu Volkswagen máme doporučení, která za normu bereme. Pro zajímavost pro japonský trh se páté dveře otevírají o 30 mm níž. Nákladová hrana je zcela volná hodnota, odvíjející se například od tuhosti karoserie a designu. Tvar zádě, respektive ohrožení drahých dílů jako světla, definuje pojišťovací třídu, což je pro každou automobilku zásadní parametr. Samozřejmě se vždy snažíme v rámci daných možností navrhnout práh co nejnižší.

Škoda je známá programem praktických prvků Simply Clever, z nichž většina se týká právě kufru a fixace zavazadel. Kde se všechny ty nápady berou?

Odjakživa jsme se snažili nemyslet jen na objem kufru, ale také na jeho praktičnost. Už favorit měl krycí plato, které bylo možné postavit a fixovat za zadní opěradlo. Postupem času se všechny tyto chytré nápady jako sítě, oka, háčky, oboustranné koberce a podobně sjednotily pod značku Simply Clever. Nápady přicházejí od zákazníků a prodejců, děláme si průzkumy po celém světě a samozřejmě škodovkami jezdíme i my, vývojáři a naše rodiny. Podnětů tedy máme víc než dost, do prodeje se dostane tak 10 až 15 % z nich, což považuji za úspěch.

Přehled velikostí kufrů v jednotlivých třídách: Hledáme extrémy

Objemy kufrů se napříč třídami hodně liší. Sestavili jsme jejich ucelený přehled a zaměřili se i na specifická řešení a doplňky.

V následujícím přehledu najdete největší a nejmenší kufry konkrétních modelů v jednotlivých kategoriích. Uvádíme pět nejlepších a jeden nejhorší. V některých případech, kdy je v dané třídě zastoupeno jen několik modelů, vypisujeme všechny. Pro porovnatelnost výsledků se řídíme údaji stanovenými podle normy VDA V210, zjednodušeně řečeno jde tedy o údaj stanovený pomocí vyskládaných jednolitrových krychliček za druhou řadou sedadel po plato či horní hranu opěradel. V případech, kde se nabízí zadní posuvná lavice, uvažujeme objem s touto lavicí posunutou zcela vpřed. Má-li některý model v závislosti na motoru rozdílný objem zavazadelníku, uvádíme vyšší hodnotu. U nejmenších kufrů nezohledňujeme specifické verze konvenčních vozů, jako jsou hybridy či plynové varianty. Nejmenší hodnota se tedy týká běžných verzí, čisté elektromobily či hybridy však ze seznamu nevyřazujeme a najdete je v přehledu také.

Minivozy

Mezi minivozy vyhrává objemem kratičký smart, je však samozřejmě pouze dvoumístný. Nyní prodávaná elektrická verze má stejný objem 260 litrů jako předchozí s konvenčním motorem. Ostatní modely umějí nabídnout jen o málo menší prostor s klasicky čtyř– či pětimístným interiérem. Příliš věřit nelze údajům kolínských trojčat, neboť objem píšou jiný. Citroën C1 a Peugeot 108 udávají 196 litrů, Toyota Aygo 168 litrů. Drobně se u nich přitom liší jen tvarování krytu zadního sloupku, praktická prostoru využitelnost je stejná. U všech tří se jedná o údaj s lepicí sadou. Mezi SUV a terénními vozy jsou ojedinělými zástupci Suzuki Ignis (objem se u něj pohybuje mezi 204 a 267 litrů dle verze sedadel a pohonu předních nebo všech kol) a Jimny.

Malé vozy

Největší zavazadelník nabízí ibiza, avšak na českém trhu se dodává standardně s rezervou, zatímco objem 355 litrů je měřený s lepicí sadou. Druhý jazz a třetí polo se standardně dodávají bez náhradního kola. SUV často sázejí na posuvnou zadní lavici, při posunutí vpřed se ale vzad pohodlně sedět nedá.

Nižší střední třída

Mezi hatchbacky vítězí Honda Civic (478 litrů), následovaná Škodou Scala (467 litrů), naopak z běžných vozů je nejmenší Mazda 3 (330 litrů). Některé specifické hybridní či plynové verze konkrétních modelů však mají i méně, je to případ Audi e-tron a g-tron (280 litrů) či již neprodávaného Golfu GTE (272 litrů). Mezi kombíky kraluje octavia se 640 litry, na opačném pólu je stylový Mercedes CLA Shooting Brake s 505 litry. Platí však to samé co u hatchbacků – například Octavia Combi na CNG pojme jen 495 litrů. Mezi SUV kraluje karoq s 588 litry, týká se to však jen verze se zadními posuvnými sedadly v pozici zcela vpředu. Nejmenší je Lexus UX s 334 litry, ve verzi 250h E-Four má dokonce jen 283 litrů. S posuvnými sedadly vpředu udává maximální objem i Volkswagen Touran (834 litrů), naopak BMW 2 Active Tourer pojme jen 468 litrů (v případě hybridní verze 225xe je to jen 400 litrů). Rekordmany segmentu jsou osobní dodávky v prodloužených verzích. Největší Caddy Maxi nabízí za druhou řadou 1350 litrů.

Střední třída

Střední třídě dominuje superb, následovaný passatem. Rekordně malý kufr má Jaguar XE s pouhými 291 litry, výrazné zmenšení zavazadelníků se týká i třeba hybridního Mercedesu třídy C, který nabízí 300 litrů, či Mondea kombi HEV se 403 litry. V rámci běžných verzí je pak nejmenším kombi Audi A4 Avant se 495 litry.

Vyšší třída

Mezi manažerskými vozy není objem kufru až takovou prioritou. Kombi Mercedesu třídy E má nyní stejný objem 640 litrů jako Octavia Combi o dvě třídy níže. Za povšimnutí stojí velmi prostorné BMW 6 Gran Turismo (610 litrů), které překonává řadu 5 Touring (570 litrů). Hodně rozložité, ale zpravidla mělčí zavazadelníky nabízejí SUV.

Luxusní třída

U luxusních sedanů se na litry nehledí už vůbec, navíc se dost často liší i podle motoru. Typickým příkladem je Mercedes-Benz třídy S, kde některé verze mají 530 litrů, jiné 510 a třeba hybrid jen 395 litrů. Podobně je na tom i třeba Lexus LS, kde však úbytek litrů ve srovnání s konvenční verzí není takový (480 vs. 430 litrů). Daleko více se objem kufrů řeší v kategorii SUV, kde dominuje Mercedes-Benz GLS (890 litrů), následovaný Audi Q7 (865 litrů). Ta však ukazuje, že litry nejsou všechno, neboť výsledný prostor je hodně mělký a špatně skladný.

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.