Padesát nejkrásnějších automobilových klasik, které si jednoduše zamiluje každý

Moderní automobily nabízejí komfort, praktičnost, bezpečnost, snadnou ovladatelnost, solidní ekonomiku provoz, spolehlivost a spoustu dalších benefitů, které z nich dělají ideálního společníka na každý den. Často se však objevuje kritika, že již postrádají charakter, kvůli kterému se mnoho nadšených motoristů s láskou obrací k minulosti a starším vozům.

Seznam klasických automobilů se přitom každý rok rozšiřuje o nové kousky, které i vzhledem ke své moderní konstrukci nabízejí o něco snazší soužití. Němečtí kolegové z Auto Bild Klassik se však rozhodli sestavit seznam padesáti nejkrásnějších a zřejmě i nejzajímavějších klasických vozů, které stojí i za všechny nesnáze spojené s jejich stářím a náročnějším provozem.

Všechny vozy jako již tradičně naleznete v galerii, přesto si k nim pojďme i něco málo říci. Jaké kousky se tedy objevily na seznamu 50 nejkrásnějších klasik všech dob? Začneme zostra.

Auto Bild vybral 15 nejhezčích klasik, výběr je velmi různorodý

Jako první totiž němečtí kolegové jmenují BMW M5 generace E28, které patří mezi nejhezčí vozy v historii mnichovské automobilky. Elegantní sedan byl osazen motorem M88/3, uloženým také uprostřed legendárního supersportu BMW M1, díky čemuž se dokázal proměnit v adrenalinové taxi a pomohl vzestupu divize BMW M.

Samozřejmě nemůže chybět ani Jaguar E-Type, kdysi jeden z dostupnějších supersportů, který je dnes vnímán jako mistrovské umění automobilového designu a jeden z nejcennějších klasických vozů. Ať už v karoserii kupé nebo roadster, Jaguar E-Type je pro mnohé fanoušky klasik ikonou. Zvláště pak jeho první série s 3,8litrovým motorem pod kapotou.

Dalším vozem na seznamu je Citroën DS, který ve své době ohromoval množstvím invencí, které v něm automobilka použila. Citroën DS navíc skvěle vypadal, byl praktický a příjemně se řídil. Vlastně se ani není čemu divit, že jeho výroba trvala dlouhých 20 let.

Němci vybírali 15 klasik, které potěší jednoduchostí, spolehlivostí nebo snadnou údržbou

Od francouzské elegance ale zpátky samotným kořenům automobilismu. Benz Velo vznikl v roce 1984 jako nástupce průkopnického Patent Motorwagenu a stal se prvním masověji vyráběným automobilem na světě. Navzdory jednoduché technice a nízkému výkonu přitom vůz dokázal uhánět rychlostí téměř 20 km/h, což bylo v té době něco úchvatného.

Jak ale všichni dobře víme, skutečnou díru do světa se svými automobily udělal až Henry Ford, který s Modelem-T doslova motorizoval Ameriku. Pásová výroby sice nebyla přímo jeho nápad, poprvé ji však dokázal úspěšně implementovat v praxi a začít se skutečnou masovou výrobou. Ostatně dostupný a odolný Model T se za 19 let prodal v počtu 15 milionů kusů a jeho rekord překonal VW Beetle až v roce 1972.

S dalším modelem zůstaneme v zámoří, posuneme se ale do padesátých a šedesátých let, kdy americké automobilky vytvářely opulentní automobily, které v sobě často měly i prvky z letectví a dobývání kosmu. Stačí se jen podívat na Cadillac Eldorado Biarritz z roku 1959, který snad každého automaticky upoutá svými obřími křidélky. Červené světlo zde přitom září jak plameny od raketového motoru. Eldorado ovšem zaujme i svými křivkami, obřími rozměry, pneumatikami s bílou bočnicí nebo částečně uzavřeným zadním podběhem. V každém ohledu je tohle auto, za kterým stojí designový šéf GM Harley Earl, svým způsobem katedrálou na kolech.

Od opulence ale zpátky k funkčnosti a oslavě rychlosti. Jako další vůz do svého výběru totiž němečtí kolegové zvolili Ferrari F40, které jistě nepotřebuje bližší představení. Stačí jen připomenout jeho příď s výklopnými světlomety, záď s žebrovaným průhledným krytem motoru a ikonickým křídlem nebo maximální rychlost 324 km/h, na kterou vůz dostával jeho dvakrát přeplňovaný motor V8.

V Česku se dražilo několik klasik. Nejdražší byla Tatra 13, co Jawa s desetiválcem?

Dodnes zajímavým a svým způsobem unikátním vozem je však i NSU Ro 80, tedy čtyřdveřový sedan s rotačním motorem Wankell, který bezpochyby předběhl svou dobu. Vůz ovšem dokázal zaujmout i svým elegantně zaobleným designem, díky kterému měl skvělou aerodynamiku, parádní dynamikou a nabízel i bohatý vnitřní prostor. Rozhodně by tak neměl být přehlížen, jakkoliv už značka NSU neexistuje

Příliš známým vozem není ani Cisitalia 202, přesto je toto elegantní kupé spojeno s několika slavnými jmény. Například za návrhem specifické karoserie, která dláždila cestu pontonovému stylu, stojí Pininfarina. Kompaktní vůz s dlouhou kapotou sice vzbuzuje dojem, že musí být osazen alespoň šestiválcem, pod kapotou je ovšem přepracovaný motor Fiat 1100 o výkonu cca 50 až 65 koní. Vůz je však významný především svým designem, díky kterému je stálou součástí expozice Museum of Modern Art v New Yorku.

Vraťme se ale mezi současné a světoznámé automobilky. Dalším vozem na seznamu je Porsche 909 Bergspyder, které je ale opět výjimečným strojem. Začněme od motoru, kterým byl 2,0litrový plochý osmiválec Type 771 o výkonu 205 kW, umístěný před zadní nápravou. Ještě divočejší však byla konstrukce vozu z hliníkového rámu s plastovou karoserií, díky čemuž stlačit Ferdinand Piëch hmotnost vozu na 430 kilogramů.

Dalším vozem na seznamu je opět zástupce lidových automobilů, konkrétně obytný Volkswagen Bus T2. Ten se díky své technické jednoduchosti, bohatému vnitřnímu prostoru a výraznému designu stal hvězdou sedmdesátých a osmdesátých let. Byl jedním ze symbolů éry hippie, nabízel svobodu na kolech a stylu má na rozdávání dodnes. K cestám po USA i celém světě mu přitom stačil motor typu boxer o výkonu pouze 47 až 70 koní.

Jaguar XJ-C: Polský Carlex úžasně upravil ostrovní kočičí klasiku

Obrovskou praktičnost ovšem nabízí i další vůz na seznamu, klasické Volvo 240 Station Wagon – tedy kombi. Jak dodávají němečtí kolegové – je stylové odvézt v klasickém autě třeba pračku nebo mrazák. Velký kombík s jednoduchými hranatými tvary to v pohodě zvládne. Navíc značce pomohl vytvořit renomé po stránce odolnosti, spolehlivosti a prostornosti. A jeho jednoduché tvary už jsou dnes vlastně také ikonické.

Jako další se na seznam dostal Opel Kapitän P-LV, který byl ve své době pravděpodobně nejvíce americkým modelem, jaký se dal tou dobou v Německu sehnat. Opulentní vůz počítal se soukromým řidičem a pod jeho kapotou byl uložen 2,6litrový řadový šestiválec, který měl i na dnešní poměry nesmírně hladký chod.

Od německé praktičnosti ale k francouzské extravaganci, reprezentované vcelku unikátním vozem Voisin C-25 Aérodyne. Za jeho stavbou stál původně výrobce letadel Voisin, který stavěl vozy pro pařížskou smetánku a elity. Model Aérodyne pak představoval naprostý vrchol produkce společnosti. Kromě výrazného designu vůz nabízel jednu z prvních obdob adaptivního šasi, kdy si řidič mohl nastavit tuhost vozu. Unikátní byla také pevná střecha s několika okénky, kterou bylo možné za užití speciálního motoru odsunout a vytvořit otevřený prostor nad hlavou od čelního skla až nad zadní sedačky.

Klasický Land Rover jistě netřeba dlouze popisovat. Nejspíš všichni dobře víme, že vůz z roku 1947 čerpal inspiraci od amerického Jeepu, vsadil ale na trochu hranatější tvary a lehce odlišnou kariéru. V armádě se sice také objevil, přesto se stal i miláčkem zemědělců, cestovatelů, dobrodruhů, různých charitativních organizací, atd. Tohle auto se zkrátka objevilo prakticky na celém světě, včetně těch nejhůře dostupných míst, ze kterých se obvykle dokázalo i vrátit.

10 nejzajímavějších masek chladiče

Jedním z nejabsurdnějších vozítek v seznamu je pak bez pochyby Mauser Einspurauto. Společnost Mauser nejspíš řada lidí zná jako výrobce zbraní, po první světové válce však měla utrum a tak se rozhodla zkusit štěstí se zvláštním křížencem automobilu a motocyklu. Jednostopé vozítko se zvláštní gondolou a plátěnou střechou mělo pomocná kolečka, která se po rozjetí na určitou rychlost dala stáhnout ke karoserii a vůz se řídil jako motorka.

Další na seznamu je už klasický automobil, který se pro svou slávu a jedinečnost dočkal již dvou reinkarnací v podobě Porsche 911 Sport Classic. Řeč je o úchvatném Porsche 911 2.7 RS Carrera, které je klenotem v historii automobilky Porsche. Ikonický design doplňoval silný 2,7litrový motor s unikátním zvukem, váha vozu byla příjemně nízká a jízda s ním zřejmě až nebezpečně návyková. Vždyť kdo by se s tímhle Porsche nechtěl svézt?

Ovšem zatímco 911 je vozem pro movitější, Mazda MX-5 je podstatně dostupnější, ovšem neméně zábavnou záležitostí na kolech. Stylový roadster z Hirošimy navázal na osvědčenou recepturu britských roadsterů, přidal ovšem spolehlivost japonských motorů a díky kombinaci nízké hmotnosti a otevřené karoserie dodnes nabízí fantastické zážitky z jízdy i s nepříliš oslnivým výkonem. Zejména pak na zakroucených okreskách.

Kdo si ale potrpí na výkon, toho nejspíš v seznamu zaujme Plymouth Roadrunner Superbird, který lze považovat za jeden z vrcholů původní éry amerických muscle cars. Jeho původ je přitom docela úsměvný. Chrysler chtěl připravit Ford o titul v Nascar, takže se lidé z Dodge a Plymouth rozhodli nasadit na sériový vůz aerodynamickou příď, přidali obrovský spoiler a aby vůz splňoval všechny požadavky, uvedli ho na trh. Díky silnému motoru Hemi pod kapotou přitom Roadrunner Superbird nabízel na uzavřeném okruhu rychlost až 300 km/h.

Téměř opakem Superbirdu je další vůz na seznamu, původní Mini. Jeho autor Sir Alec Issigonis totiž vytvořením auta, které při délce kolem tří metrů pojme čtyři dospělé lidi, vytvořil nový segment městských automobilů. Mini ovšem nebylo jen praktické, ale také zábavné a překvapivě schopné na závodech. Unikátní styl malého vozu navíc přišel ve správnou dobu a stal se téměř symbolem jedné éry na britských ostrovech.

Když měl VW Brouk místo zadních sedaček herní zónu pro děti

Zajímavým a překvapivě malým vozem, tedy na svou dobu a svůj segment, bylo také BMW 328. Ve třicátých letech totiž neexistovalo tak malé, šikovné a rychlé auto, jako právě BMW 328. Jeho výroba probíhala mezi lety 1936 až 1940, celkem se vyrobilo 464 kusů a mnohé si připsaly úspěchy i na závodních tratích. Pod kapotou byl přitom uložen řadový šestiválec o objemu dvou litrů, který nabízel solidní výkon 80 koní.

Když je ale řeč o malých a lehkých sportovních vozech, neopomněli němečtí kolegové zmínit ani původní Lotus Seven, který je zhmotněním minimalistického vozu stvořeného pro maximální zážitky za volantem. Lotus Seven neměl dveře, střechu ani ukazatel paliva, měl ale motor Ford a ani s řidičem nevážil přes půl tuny. Seven byl stvořen jako stroj pro skutečné řidiče a pro požitek z jízdy. Na všechno ostatní prý existují jiná auta.

Svým způsobem unikátním sportovním vozem je i Fisker Karma, kterým nám Henrik Fisker ukázal, že i sportovní vozy s elektrifikovaným pohonem mohou vypadat zajímavě. Plug-in hybridní sedan Karma byl však pouze začátek a nyní už společnost slibuje i čistě elektrické vozy. Jak sportovní, tak i s praktičtější karoserií SUV.

Převratným vozem bylo však i elegantní kupé Jensen FF, které se dlouho před příchodem modelů Audi Quattro rozhodlo veřejnosti ukázat, že pohon všech nepatří jen do terénu. Britské kupé ukrývalo pod dlouhou kapotou vidlicový osmiválec od americké společnosti Chrysler. Jako vůbec první automobil navíc Jensen FF dostal také systém ABS. Dnes je však Jensen FF spíše pozapomenutým vozem.

Mnohem větší slávy se dočkalo Lamborghini Miura, dvanáctiválcový plochý sporťák, který kromě úžasného designu a zvuku zaujme také specifickými výklopnými světlomety. Automobilka se při jeho konstrukci zaměřila také na snižování hmotnosti a skvělé jízdní vlastnosti, které jsou prý podle německých kolegů návykové.

Historie Audi: Příběh čtyř kruhů od Horchu přes Mercedes k VW

Od světoznámého vozu ale zpátky k trochu pozapomenutým strojům. Jedním z nich je i Lloyd Alexander TS, který je podle Auto Bildu jedním z prapředků malých sportovních hatchbacků. Vůz sice neměl ohromující výkon, i jeho 25 koní však stačilo k tomu, aby veřejnosti kromě schopnosti přepravy z bodu A do bodu B nabídl i trochu zábavný podvozek a jízdní vlastnosti. Ostatně TS v názvu znamenalo Touren-Sport.

Zpátky ale k věhlasným modelům, jako je například Mercedes-Benz 450 SEL. Zástupce třídy S s označením W116 byl v sedmdesátých letech dominantním králem silnic s obřím motorem. Svou technickou sofistikovanost a důraz na komfort ovšem tento vůz dokazoval i standardní výbavou, která obsahovala hydropneumatické odpružení, dlouhý rozvor nebo klimatizaci.

Milovníky ostrých vozů pak jistě potěší, že kromě Jensenu FF se do výběru dostala také Audi Sport Quattro, která otevřela novou dimenzi sportovních vozů a ostré jízdy. Před příchodem tohoto modelu byli zákazníci značky považováni spíše za ty konzervativní, po ovládnutí WRC a naprosté dominanci na závodních tratích však značka výrazně změnila svou image.

Ovšem zatímco Audi Sport Quattro se vyrobilo asi 220 kusů, model Morgan +8 už je tu s námi svým způsobem několik desetiletí. Tedy přinejmenším jeho design, který se inspirovat již u prvního automobilu značky z roku 1936 a automobilka se ho držela také u pozdějších modelů. Od roku 1968 se pak tento otevřený roadster nabízel také s motorem V8 od Roveru, který ke stylovému designu přidal i zajímavé jízdní zážitky.

Ve výběru ovšem nejsou pouze sportovní a elegantní stroje, což dokazuje Unimog. Unikátní stroj, který se stal zvláštní kombinací nákladního vozu a traktoru, vznikl již ve čtyřicátých letech, využití našel v nespočtu oborů a odvětví a dodnes je považován za jedno z nejschopnějších aut v náročném terénu. Jeho technika je navíc označována za téměř nezničitelnou.

Zpátky k osobním vozům s neobvyklou karoserií, které reprezentuje i Fiat 500 Jolly. Vůz vznikl na žádost tehdejšího viceprezidenta Fiatu a pod jeho nevšedními tvary je podepsaná slavná karosárna Ghia. Malá pětistovka přišla o část karoserie, střechu nahradila jednoduchá konstrukce s látkovým zastřešením a sedačky nahradila ratanová křesla. Pětistovka Jolly byla plážovou záležitostí, která ve své době stále více než VW Beetle. Přesto si své fanoušky našla.

Technicky vyspělý Jensen FF měl už v roce 1966 čtyřkolku a ABS

Ještě šílenější receptura ovšem stála za vznikem dalšího auta na seznamu – Shelby Cobra. Carroll Shelby totiž narouboval sedmilitrový motor Ford, o výkonu 500 koní, do karoserie lehkého britského sporťáku AC Ace, čímž vznikl fantastický sportovní automobil s bláznivou jízdní charakteristikou a uhlazeným designem.

Na seznamu nejhezčích klasik samozřejmě nesmí chybět ani McLaren F1, známý supersport z britských ostrovů, který byl s nejvyšší rychlostí 370 km/h hvězdou devadesátých let. Vidlicový dvanáctiválec o výkonu 600 koní dodala automobilka BMW, která ho také využila ve vítězném voze z Le Mans. Specialitou vozu pak byla tři místa se sedadlem řidiče uprostřed.

S modelem Opel RAK se ještě na chvíli vrátíme do historických dob automobilismu, kdy výrobci experimentovali s různými druhy pohonů. Společnost Opel se přitom nebála vůz osadit ani raketovými motory a vyrazit s ním na okruh. V dubnu 1928 usedl Adam Opel za volant prvního raketového vozu Opel a v květnu s ním dosáhl nejvyšší rychlosti 230 km/h. Sluší se přitom dodat, že v autě seděl na 120 kilech výbušnin.

Ovšem zatímco RAK byl slepou vývojovou větví, Lancia Lambda ve dvacátých letech ukázala budoucnost. Vůz byl výrazně lehčí než konkurence, rychlejší a lépe se s ním zatáčelo. Kvality vozu vycházely z nízkého těžiště, nezávislého předního zavěšení a brzd na všech kolech. Lancia Lambda tak svou technikou i ovladatelností předběhla dobu a nastavila vysokou laťku pro konkurenci.

Další vůz nás ale vrací zpátky do padesátých a šedesátých let, kdy se designéři nebáli experimentovat s elegantními tvary a technici jim dodávali správné železo. Jedním takovým vozem se v roce 1958 stal i francouzský Facel Vega HK 500, tedy elegantní kupé navržené zakladatelem značky Jeanem Daninosem, které mělo pod kapotou 5,8litrový motor V8 od amerického Chrysleru.

Na žádném seznamu nejkrásnějších automobilových klasik nesmí chybět ani Mercedes-Benz 300 SL Gullwing. Vůz, který se stal slavný především svými dveřmi a byl jedním ze symbolů konstrukce automobilů v padesátých letech. Za zmínku přitom stojí, že pouze 60 z celkem 1400 vyrobených vozů zůstalo v Německu, zatímco většina zamířila za hranice a především do USA. Vůz ovšem není vyhlášen jen svým designem, ale také skvělým svezením.

Úchvatným designem se snaží zaujmout také další auto na seznamu, Alfa Romeo 1900 Sprint, na jejímž designu se podílel Pininfarina, Bertone, Ghia i Vignale. Tedy nejvyhlášenější italská designová studia. A nutno říct, že design vozu vypadá skvostně i s odstupem desítek let.

Najít si zalíbení v designu Peugeotu 205 GTI je možná o něco náročnější, jakmile se ale člověk zaměří na jízdní vlastnosti, dojde mu, že šlo o nejlepší ostrý hatchback osmdesátých let. Pod kapotou měl sice „jen“ 1,9litrový motor o výkonu cca 128 koní, přesto dokázal tenhle francouzský hot hatch zatápět celé řadě výkonnějších strojů. Ostatně jeho hmotnost se pohybovala jen kolem 880 kilogramů.

Americký Tucker 48, další vůz na seznamu, je sice těžší váha, ve státech chtěl ale patřit mezi nejpokrokovější a nejelegantnější vozy na trhu. Po stránce designu přitom jistě zaujme třemi světlomety a oblými tvary, dál už to však taková sláva nebyla. Výroba totiž skončila po dokončení 51 ručně stavěných vozidel.

Podstatně většího úspěchu ovšem dosáhl další vůz na seznamu, Saab 99 Turbo. Namísto nákladné produkce šestiválcového motoru se švédská automobilka rozhodla přivést do segmentu střední třídy systém přeplňování turbodmychadlem, který uměl vozu udělit solidní dynamiku. V kombinaci s litými koly, sníženým podvozkem, decentním spoilerem a ukazatelem plnícího tlaku na palubní desce šlo navíc o velice zajímavý vůz i na první pohled.

Nepřehlédnutelným strojem v seznamu je také Auto Union Type C. Stroj stvořený k překonávání rychlostních rekordů měl elegantní stříbrnou karoserii, která měla co nejsnadněji proplouvat vzduchem, nakonec ale osud vozu skončil tragicky. V lednu 1938, v rychlosti okolo 440 km/h, se vůz několikrát převrátil a jeho řidič Bern Rosemeyer v něm zahynul.

Renault Espace první generace by na tomto seznamu nejspíš čekal jen málokdo, francouzské MPV ostrých rysů si zda však své místo mělo zajistit například tím, že šlo o první moderní evropskou kompaktní dodávku, která se navíc dočkala plastové karoserie. Až sedmimístný vůz nabízel dostatek místa pro přepravu lidí a věcí, za což vděčil variabilitě spojené s variabilními sedadly.

Messerschmitt Tg500 vznikl po druhé světové válce jako další z mnoha konceptů malých automobilů, které připomínaly spíše přerostlé kapotované motocykly na čtyřech kolech. Model Tg 500, který se původně měl jmenovat Tiger, měl ale patřit k těm jízdně nejzajímavějším. Pod kapotou, která vážila pouze 360 kilo, totiž ukrýval motor o výkonu téměř 20 koní. Kvůli vysoké ceně, která dotahovala VW, se však velkého úspěchu nedočkal. Dohromady mělo vzniknout jen asi 290 kusů.

Mnohem většího úspěchu se však dočkal původní Ford Mustang, který se stal skutečnou ikonou mezi americkými automobily. První generace měla odrážet životní styl své doby, včetně rockové hudby, volného životního stylu, atd. Mustang se však dostal do povědomí i svými sportovními úspěchy, jakkoliv mnohdy až po úpravě různých společností, nebo působením na stříbrném plátně.

Z historie Volkswagenu Golf: Prvenství a rarity golfového expresu

Ve výběru nechybí ani vůz z československé produkce. Auto Bild vybral vzduchem chlazenou osmiválcovou Tatru 87, která svým aerodynamickým designem ve své době způsobovala pozdvižení. A stejné to bylo i s její maximální rychlostí, která se mohla pohybovat až kolem 160 km/h. Ve vysokých rychlostech sice auto umělo být i trochu záludné, přesto by se v něm chtěl svézt kdejaký milovník klasických vozů.

Ale zatímco Tatru 87 zná mnoho z nás, kolik lidí by dokázalo bezpečně identifikovat Panhard Dyna Z? Tento vůz, který je jedním z posledních ve výběru, dorazil na trh dva roky před modelem DS, nabízel ovšem velmi specifickou techniku. Hliníková karoserie vážila jen 660 kilo, jeho motor dokázal fungovat se spotřebou 6,5 litru a problémem nebyla ani konstantní rychlost 130 km/h.  Do kabiny elegantního francouzského sedanu se přitom vešlo až šest cestujících. Není tedy divu, že si ve Francii vůz oblíbili, dnes už ho ale budou znát spíše jen nadšenci.

Milovníci opulentních prémiových vozů pak nejspíš na první dobrou poznají, že dalším vozem na seznamu je Bugatti Royale. Vůz z dvacátých let minulého století, který vznikl jako kočár pro panovníky a nejmocnější muže svět. Model Royale měřil 6,5 metru na délku a ve své době patřil k nejvíce exkluzivním i výkonným strojům na světě. Ostatně pod kapotou měl 13litrový osmiválcový motor. Vzhledem k výjimečnému postavení stroje nejspíš nikoho zas tak moc nepřekvapí, že se dochovalo všech šest vyrobených kusů. Cena je dnes ovšem naprosto astronomická.

Nissan Skyline GT-R R32, další vůz na seznamu, sice není tak výjimečným strojem, přesto si také získal srdce mnohých fanoušků automobilismu - a zejména pak sportovní jízdy. Automobilka sice tvrdila, že výkon R32 se pohybuje okolo 280 koní, vůz však snadno dokázal nabídnout mnohem víc. Jeho vlastníci navíc na silnicích dokázali pravidelně potrápit majitele mnohem luxusnějších sportovních vozů prémiových značek, kteří nejspíš nečekali, jak moc je potrápí nepříliš výrazný Nissan.

Posledním vozem ve výběru německých kolegů je pak další z řady dnes již klasických automobilů, který nepotřebuje dlouhé představování: Volkswagen Golf první generace. Duchovní nástupce Beetlu s řadovým čtyřválcem pod přední kapotou a pohonem předních kol dostal hranatější karoserii, na které se ovšem podílel Giugiaro, a krátce po svém uvedení se stal nejprodávanějším vozem v Německu. Výjimečné postavení univerzálního a téměř všehoschopného vozu si přitom drží dodnes, ve své již osmé generaci.